Před 34 lety sestřelil americký vojenský křižník USS Vincennes íránské dopravní letadlo s 290 lidmi na palubě. USA se za to nikdy neomluvily a ani dokonce nepřiznaly vinu.
Válka mezi Irákem a Íránem
Krvavá a zdánlivě bezvýchodná válka mezi Irákem a Íránem se odehrávala osmým rokem. Iráčané pod vedením Saddáma Husajna už několik let před tím začali ničit tankery s íránskou ropou a Chomejního náboženský režim v Teheránu jim oplácel stejně. V Perském zálivu, odkud tankery vozí čtvrtinu světové spotřeby ropy, se ale angažovaly i USA – na Husajnově straně, kterého o 15 let později svrhly a de facto poslaly na šibenici.
V irácko-íránské válce USA dodávaly Iráčanům špionážní snímky odhalující pohyby íránských jednotek a když došlo na zmíněnou „válku tankerů“, poskytli Američané svou vlajku i válečné loďstvo k ochraně plavidel s iráckou surovinou. I proto se občas dostávali do drobných šarvátek s íránskými ozbrojenými silami, které operovaly v blízkosti svého území.
Osudná chyba?
Právě za této situace se odehrál zmíněný bezprecedentní incident. Americký křižník Vincennes, plující íránskými výsostnými vodami, sestřelil v íránském vzdušném prostoru íránský Airbus A300, letící s 290 lidmi na palubě v mezinárodně uznaném koridoru, s jednoznačnou identifikací civilního spoje, na trase Teherán-Bandar Abbás-Dubaj.
Dodnes platné oficiální vysvětlení USA? Posádka křižníku Vincennes prý považovala 90-tunový (v prázdném stavu) dopravní letoun o rozpětí křídel 45 metrů za íránský bojový letoun americké výroby F-14 Tomcat, jehož proměnlivé rozpětí křídel dosahuje maximálně necelých 20 metrů a který bez munice a paliva váží 20 tun.
USA se nikdy neomluvily
USA se za zabití stovek Íránců včetně 66 dětí nikdy neomluvily a nepřiznaly vinu. „Nikdy se jménem USA neomluvím,“ prohlásil po čase pozdější prezident George Bush starší, který byl v době útoku na Íránce Reaganovým viceprezidentem. „Je mi jedno, jaká jsou fakta, já nejsem člověk, co se omlouvá za USA.“
Až v roce 1996 Američané odškodnili zabité Íránce celkovou částkou 132 milionů dolarů, aby se vyhnuli mezinárodnímu soudu, kam případ předal Teherán. I tuto kompenzaci však USA označily za dobrovolné gesto, kterým prý neuznaly svou vinu.
Zdroj: Ceskapozice.lidovky.cz
Zpracoval Rudolf Hruboň
