Prezident Miloš Zeman se v úterý při setkání se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie v roce 1999. Srbský národ poprosil o odpuštění.

Zeman se zbavil traumatu

„Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,” řekl Zeman, který se podle svých slov chtěl „zbavil traumatu”. Vučić za omluvu poděkoval. Miloš Zeman byl tehdy premiérem a vláda ČR zásah NATO coby členský stát podpořila. Stalo se tak krátce po přijetí ČR do Severoatlantické aliance v březnu 1999. Zeman uvedl, že podpora byla důsledkem „nedostatku odvahy” a ČR tehdy prý „marně hledala spojence”.

Bombardování Jugoslávie

Severoatlantická aliance bombardovala tehdejší Jugoslávii v roce 1999 (viz ZDE). Smyslem leteckých úderů NATO mělo být prý ukončení etnického násilí v probíhající válce mezi národy sdruženými ve společném státě Jugoslávie. Nálety trvaly 78 dnů. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo nejméně kolem 500 civilních obětí. NATO nálety reagovalo na to, že jugoslávská armáda odolávala teroristickým útokům povstalců tzv. Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), kteří také nedodržovali příměří. Operace sice uklidnila situaci v Kosovu, ale nakonec vedla k jeho jednostrannému odtržení, takže napětí na Balkáně přetrvává.

Oběti na lidských životech

Celkové číslo obětí bombardování nebylo oficiálně oznámeno, nicméně jugoslávská strana uvádí odhady 1200 až 2500 mrtvých a kolem 5000 zraněných. O práci přišlo asi 700 tisíc obyvatel Jugoslávie, škody pocítily nepřímo i okolní státy. Ničení průmyslových podniků způsobilo vážné škody na životním prostředí. Předpokládaná výše škod na jugoslávské ekonomice se pohybovala kolem částky 30 miliard dolarů. Vzrostl také počet lidí trpících posttraumatickým stresem.

Zpracoval Rudolf Hruboň