Až 30 z 200 křesel ve Sněmovně by mohli podle vlastního výběru obsadit svými lidmi lídři politických stran, pokud by bylo po dvou desetiletích obnoveno tzv. druhé skrutinium ve volebním systému. Upozorňuje na to server Novinky (viz ZDE).

Návrat nezvolených kmotrů

Vrátit by se tak mohly pořádky z devadesátých let minulého století, kdy se do Sněmovny dostali i ti, které voliči nezvolili. Po rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil d’Hondtovu metodu rozdělování mandátů ve 14 nestejně velkých krajích jako nespravedlivou, uvažují parlamentní strany o několika variantách, podle kterých by mohly proběhnout říjnové volby. Nejskloňovanější je znovuzavedení tzv. druhého skrutinia, tedy druhého kola rozdělování mandátů jednotlivým partajím. V něm si křesla v letech 1990 až 1998 mohly stranické sekretariáty obsadit prakticky dle svého výběru bez ohledu na to, koho vybrali voliči.

Vždy by měli rozhodovat voliči

„Jsou popsány varianty, že by strany mohly vybírat jen z prvních náhradníků v jednotlivých krajích, nebo by se zavedl mechanismus, který by podle volebního výsledku určil, kdo si mandát zaslouží nejvíc – tedy kdo je první v pořadí v kraji, kde chybělo nejméně ke zvolení,“ uvedl k tomu politolog Petr Sokol. Zůstat by měly preferenční hlasy které voliči udělují kroužkováním a které po sečtení hlasů určí pořadí na kandidátkách. Politolog Josef Mlejnek se obává, že politici nyní budou tlačit na to, aby v druhém skrutiniu mohli o kandidátech rozhodovat sami. „Kdo by nechtěl mít možnost do toho sáhnout a podpořit své oblíbence? Ale otázka je, jestli to projde,“ uvedl.

Zpracoval Rudolf Hruboň