Vladimir Putin se zúčastnil výročního setkání Valdajského diskusního klubu. Všiml si rostoucí krize západní demokracie a nastínil možná východiska z ní. Informuje o tom agentura RIA Novosti (viz ZDE).

O globální krizi světa

Konference, která se konala v Moskvě od 24. do 27. října, byla věnována aktuálním problémům nového globálního řádu. „Svět po hegemonii: spravedlnost a bezpečnost pro všechny“ – tak organizátoři formulovali ústřední téma. Prezident začal obecným zhodnocením situace ve světě. Vše se nadále vyvíjí podle negativního scénáře, před kterým Moskva opakovaně varovala. A nejde jen o vojenské hrozby, ale také o ekonomické výzvy. „Západ podnikl řadu kroků k eskalaci, vždy se snaží o zhoršení situace,“ uvedla hlava státu s odkazem na krize kolem Ukrajiny, Tchaj-wanu a také na problémy s potravinami. Západ přitom nemá žádnou jednotu, je to pouze konglomerát zemí, mezi kterými je dost rozporů. Zbývají jen dvě cesty: nahromadit břemeno problémů, které „rozdrtí“ všechny světové hráče, nebo problémy řešit společně, byť ne ideálně, ale účinnými způsoby.

O kultuře potlačování

„Důvěra ve vlastní neomylnost je nebezpečný stav,“ připomněl Putin a poukázal na pokusy západních politiků „potlačovat“ cizí kultury. V současnosti je jakýkoli alternativní úhel pohledu ztotožňován s “propagandou” nebo podkopáváním hodnot. Jakákoli kritika vůči Západu je vnímána jako “intriky Kremlu“. Prezident citoval ruské myslitele od Dostojevského po Solženicyna, kteří podle Putinova názoru dlouho předpovídali pád západních demokratických standardů. Různé formy demokracie jsou odmítány, dodal, ve prospěch pouze jednoho modelu demokracie. A dochází k agresivnímu vnucování jejich názorů. “Je to prostě šílené,” komentoval Putin emotivně podíl západních zemí na přípravě převratu na Ukrajině v roce 2014.

O konfliktu se Západem

Skutečná demokracie spočívá pouze v dodržování práva každého státu zvolit si vlastní model rozvoje společnosti, zdůraznil Putin. Západ se bojí alternativ, které se již ukazují jako účinné. Vývoj je nevyhnutelný, ale Američané se snaží všechny státy vměstnat do jednoho vzorce a odsuzují kulturu jiných národů. “Tradiční hodnoty jsou pro každého člověka jedinečné, neměly by být vnucovány, ale respektovány,“ řekl prezident a dotkl se netradičních názorů, které převládají na Západě. Rusko se nikdy nepovažovalo a nepovažuje se za nepřítele západních zemí. Ale Západ chce z Ruska udělat nástroj k dosažení jeho cílů. Rusko nebude jedním z dalších států, které se podvolily. Přitom „my sami se nesnažíme stát se světovým hegemonem, nahradit dominanci Západu nadvládou Východu, Severu nebo Jihu,“ dodal Putin.

O světové integraci

Cesta ze současné těžké chvíle je možná pouze vytvořením finančních institucí, které nejsou závislé na jediné zemi. Odklon od diktátu dolaru je nevyhnutelný, platby v národních měnách budou nadále růst, stejně jako ostatní integrační procesy. Nová centra moci jsou schopna konkurovat Západu. Ale jen společně můžeme dosáhnout výsledků. K tomu stačí, aby západní země umožnily rozvoj místních trhů, aniž by se zmocnily jejich zdrojů, jak tomu bylo dříve. Rusko například vytváří celá průmyslová odvětví v jiných státech, čímž přispívá k technologickému průlomu. „Pokud je liberální globalizace depersonalizací, pak je integrace vývojem společných strategií, z nichž mají prospěch všichni,“ shrnul prezident. Svět ale podle něj v každém případě čeká „nejnepředvídatelnější desetiletí“.

Valdajský klub

Valdajský klub je odborně – analytické fórum zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě. První konference se uskutečnila počátkem září roku 2004 na břehu Valdajského jezera v Novgorodské oblasti Ruské federace, odtud název “Valdajský klub”. Formátem jsou hodinové diskuse s odborníky z celého světa. Letošního setkání se zúčastnil rekordní počet 111 odborníků, politiků, diplomatů a ekonomů ze 41 zemí. Kromě účastníků z pořádající země zde mimo jiné byli přítomni hosté z Afghánistánu, Brazílie, Číny, Egypta, Francie, Německa, Indie, Indonésie, Íránu, Kazachstánu, Jihoafrické republiky, Spojených států, Uzbekistánu, Turecka a dalších zemí.

Zpracoval Rudolf Hruboň