Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o uznání Doněcké lidové republiky (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR). Dříve se se žádostí o uznání samostatných republik na ruského prezidenta obrátili lídři DLR a LLR.
Žádost vůdců DLR a LLR o uznání
Lídři Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, Denis Pušilin a Leonid Pasečnik, obrátili na prezidenta Ruské federace se žádostí o uznání nezávislosti DLR a LLR. Vůdci samostatných republik vyjádřili přesvědčení, že Kyjev hodlá vyřešit krizi na Donbasu silovými prostředky. Vůdce DLR Pušilin zároveň podotkl, že v republice vysoce oceňují úsilí Moskvy ve vyjednávacím procesu v rámci minských dohod, avšak tyto dohody nebrání Kyjevu, který má vojenskou podporu ze strany Washingtonu, porušovat stanovené příměří. Denis Pušilin také požádal prezidenta Ruska Vladimira Putina, aby zvážil možnost uzavření dohody o spolupráci, a to včetně spolupráce ve vojenské oblasti. Hlava DLR dodala, že obyvatelé Donbasu se cítí být Rusy svým duchem a jejich hlavní cíl je integrace s Ruskem. Později se se žádostí o uznání na prezidenta Ruska obrátil lídr Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik, který zároveň varoval před masovými oběťmi mezi civilním obyvatelstvem LLR v důsledku akcí ukrajinské armády.
Zasedání ruské Rady bezpečnosti
Vladimir Putin na dnešním zasedání Rady bezpečnosti označil takzvaný Euromajdan v roce 2014 v Kyjevě za krvavý protiústavní státní převrat. Část obyvatel Ukrajiny ho neuznala a na Donbase nezávislost vyhlásili DLR a LLR. Kyjev nato reagoval represivní vojenskou operací. Ta opět eskalovala koncem minulého týdne. Podle Putina se vyjednávací proces dostal do slepé uličky. Na zasedání Rady bezpečnosti RF se její členové vyslovili za uznání nezávislosti lidových republik. Zasedání Rady bezpečnosti se kromě prezidenta RF Vladimira Putina zúčastnil také předseda vlády Michail Mišustin, ministr zahraničí Sergej Lavrov, ministr obrany Sergej Šojgu a další členové Rady. Vladimir Putin před večerním televizním proslovem k národu oznámil prezidentovi Francie Emmanuelovi Macronovi a německému kancléři Olafu Scholzovi, že hodlá podepsat dekret ohledně Donbasu. Jak uvedli v Kremlu, Scholz a Macron vyjádřili svou lítost nad rozhodnutím Putina, ale uvedli, že jsou připravení pokračovat v kontaktu.
Situace na východě Ukrajiny
V dubnu 2014 zahájily ukrajinské úřady vojenskou operaci proti samozvaným DLR a LLR, které vyhlásily nezávislost po převratu v Kyjevě v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se obětí konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí. Otázka řešení situace na Donbasu je mimo jiné projednávána na jednáních kontaktní skupiny. Moskva opakovaně prohlásila, že Kyjev nedodržuje minské dohody a protahuje jednání o vyřešení konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Kyjev poslal polovinu veškerého personálu Ozbrojených sil Ukrajiny na Donbas. Moskva vyjádřila znepokojení nad přesunem vojenské techniky ze zemí NATO k ruským hranicím a nad nárůstem počtu západních instruktorů na Donbasu. Západní země nadále poskytují Ukrajině vojenskou podporu, včetně dodávek zbraní, které se používají na Donbasu. Rusko také opakovaně zdůraznilo, že není stranou konfliktu na Ukrajině a nepodléhá dohodám o urovnání z Minsku. V posledních dnech se situace na Donbasu vyhrotila – Kyjev ignoruje dohody, soustředil většinu armády na linii dotyku a pravidelně ostřeluje milice, a to i s použitím techniky zakázané minskými dohodami.
Zpracoval Rudolf Hruboň
