Srbským hlavním městem poslední dny hýbou nepokoje kvůli novým protikoronavirovým opatřením vlády. Ministr obrany Aleksandar Vulin je označil za pokus o rozpoutání občanské války. V pozadí mohou stát západní tajné služby.
Násilný pokus o převzetí moci
„Máme hrozné násilí na ulicích, je to pokus o státní převrat, o násilné uchvácení moci, pokus o rozpoutání v Srbsku občanské války. Jinak se to nedá nazvat, ani vysvětlit. Neexistují žádné příčiny pro podpálení budovy Skupštiny (parlamentu), radnice Nového Sadu, útoků na policii, bití lidí na ulicích, ohrožení jejich životů a majetku,“ řekl ministr. Podle jeho názoru hýbe těmi, kteří se pokoušejí o státní převrat, „nenávist vůči prezidentu Aleksandaru Vučičovi, vůči každému členu jeho rodiny, vůči těm, kdo jsou s ním na jedné straně v politice“.
Protesty kvůli koronavirovým omezením
Protestní akce začaly v Srbsku 7. července. Lidé nespokojení s epidemiologickou situací v Srbsku a s akcemi úřadů v boji s koronavirem přišli k parlamentní budově v Bělehradu hned poté, co prezident Aleksandar Vučić oznámil zákaz vycházení od pátku do pondělí kvůli růstu počtu nakažených SARS-CoV-2. Začaly střety s policií, ve kterých utrpělo zranění asi 43 policistů, bylo spáleno pět služebních aut. Zranění utrpělo také více než 20 občanů, zadrženo bylo 24 demonstrantů. Vučić nazval noční nepokoje v hlavním městě nejhrubším politickým násilím za několik posledních let a poukázal na účast ultrapravicových extremistů, kriminálníků a tajných služeb západních zemí. Škody způsobené městu v první den byly odhadnuty na 127 tisíc eur.
Prezidentova strana zvítězila drtivě ve volbách
Vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče zvítězila drtivě v nedávných parlamentních volbách, když získala přes 63% odevzdaných hlasů (viz ZDE). Prezident Vučič je dlouhodobě zdrženlivý ke členství Srbska v Evropské unii. Členství v NATO zásadně odmítá, neboť Severoatlantická aliance bombardovala v roce 1999 jeho zemi. Spousta Srbů nemůže tuto agresi Západu zapomenout. Navíc Evropská unie podmiňuje možné členství v EU tím, že Srbsko oficiálně uzná Kosovo, kriminální stát vzniklý násilím za podpory NATO během jugoslávské války v 90. letech minulého století, což přední političtí představitelé Srbska vytrvale odmítají.
Rudolf Hruboň
