Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v úterý ve čtvrt na pět odpoledne našeho času na přivrácené straně Měsíce. Oznámila to Čínská národní vesmírná agentura (CNSA). Aparát má v následujících hodinách začít sbírat z měsíčního povrchu vzorky hornin, které má již v polovině prosince dopravit ke zkoumání zpět na Zemi.
Hladké přistání
Čchang-e 5 k Měsíci dorazila koncem minulého týdne, konkrétně v sobotu večer po 112 hodinách letu. Dva z jejích modulů měly v úterý v 16:13 SEČ po motorickém snížením své orbity přistát. Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. „Odběr podpovrchových vzorků má začít v úterý v 18:15 SEČ a trvat do 20:45 SEČ. Odběr povrchových vzorků má pak být zahájen ve 22:14 SEČ a skončit až ve středu ve 20:35 našeho času,” informoval na Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Ještě jednou potvrzuji, že sonda #Change5 úspěšně přistála na povrchu Měsíce. Přikládám i jeden z prvních snímků (zatím jenom fotka z obrazovky). pic.twitter.com/m3L4NlLX8s
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) December 1, 2020
Vzorky zpět na Zemi
Dva moduly sondy tedy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstávají na oběžné dráze. Vzletový modul by měl ve čtvrtek 16:10 SEČ z Měsíce opět odstartovat a v následujících hodinách a dnech provést několik operací, aby se spojil s tzv. orbiterem, servisním modulem kroužícím kolem luny. Z této části sondy se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi. Cesta zpět by podle serveru Space.com měla trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.
Historický úspěch
Hlavním cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání. Vědci chtějí lépe probádat původ tohoto tělesa. Pokud bude projekt úspěšný, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V 60. a 70. letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz. Loni v lednu se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které poslalo na Zemi první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.
Zpracoval Rudolf Hruboň
