Velká Británie zahájila v roce 1942 dlouhodobý experiment s biologickými zbraněmi: bombardér královského letectva svrhl bombu se sporami antraxu na malý neobydlený skotský ostrov Gruinard. Krátce předtím bylo na ostrov vysazeno stádo ovcí.
Snaha o vojenské využití antraxu
Experiment byl řízen vědci z nechvalně známého britského střediska pro vývoj chemických a biologických zbraní Porton Down. Bylo potřeba získat neobydlený ostrov, na kterém se mohl experiment relativně bezpečně provést. Pro tyto účely byl vyvlastněn britskou vládou ostrůvek Gruinard v odlehlé části Skotska. V případě úspěchu se uvažovalo o bombardování antraxem německých měst.
Průběh a výsledek experimentu
Na ostrov bylo odvezeno osmdesát ovcí a v blízkosti místa vysazení explodovaly bomby naplněné sporami antraxu. Ovce se nakazily antraxem a během několika dnů začaly umírat. Vojenští odborníci tehdy došli k názoru, že munice s antraxem by byla schopná učinit z velkých německých měst mrtvou pustinu, neobyvatelnou pro řadu generací.
Dekontaminace
O vyčištění ostrova od spór antraxu se snažila britská armáda již v roce 1945, ale bezúspěšně. Návštěvy na ostrově byly zakázány, s výjimkou pravidelných kontrol zaměstnanců laboratoří Porton Down, kteří zjišťovali míru kontaminace. Až v roce 1986 se přikročilo k účinné dekontaminaci ostrova: na celou plochu ostrova (196 hektarů) bylo rozstříkáno 280 tun roztoku formaldehydu zředěného mořskou vodou a byla odstraněna nejvíce znečištěná ornice kolem původního místa rozptýlení antraxu. Přesto je ostrov považován místními obyvateli za neobyvatelný a zůstává dodnes pustý.
Sněť slezinná (antrax)
* Původcem je bakterie, která postihuje zvířata pasoucí se v přírodě. Kožní forma je dobře léčitelná.
* Použití bakterie jako biologické zbraně je mnohem nebezpečnější: aerosol by za 4-10 dnů vyvolal plicní antrax.
* Bakterie antraxu produkují jed, který vyvolá zpočátku zduření a krvácení v lymfatických uzlinách, poté celkovou otravu a šok. Rychlý průběh nedokážou vždy zastavit ani antibiotika.
* Nákaza se nešíří z člověka na člověka.
Zdroj: Wikipedia.org
Rudolf Hruboň