Po letech klidu propukly v neděli 27. září mezi Ázerbájdžánem a Arménií opět boje o Náhorní Karabach, sporné území na hranicích mezi oběma zeměmi. Jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již stovky mrtvých včetně civilistů.
Země se vzájemně obvinily z útoků
Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity sousední země v neděli označil za vyhlášení války a vyhlásil všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Dekret vyhlašující částečnou mobilizaci podepsal v pondělí také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, Arménie to popřela. Baku informovalo o ostřelování ázerbájdžánského města Terter arménskými silami. Obě strany konfliktu nasadily těžké dělostřelectvo, uvedla v pondělí agentura Reuters.
Ázerbájdžán podporuje Turecko
Válčící státy se vzájemně obviňují z dovozu žoldnéřů ze Sýrie. Arménský velvyslanec v Rusku prohlásil, že Turecko je přivezlo z jím ovládaných oblastí na severu země. „Podle našich informací bylo v poslední době Tureckem přemístěno ze Sýrie do Ázerbájdžánu kolem čtyř tisíc bojovníků,“ uvedl ambasador Vardan Toganjan. Přesun se podle něj odehrál charterovými lety do ázerbájdžánské exklávy Nachičevan, která hraničí s Tureckem a od zbytku Ázerbájdžánu ji odděluje území Arménie i Náhorně-karabašské republiky. Ázerbájdžán tyto informace popřel. Ankara stojí v konfliktu o Náhorní Karabach dlouhodobě na straně Ázerbájdžánu, jehož obyvatelé mluví prakticky stejným jazykem jako Turci. V neděli turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že je ochotné Ázerbájdžánu pomoci „v takové formě, jakou bude sám chtít“.
32 let sporů o Náhorní Karabach
Obavy z eskalace bojů vyjádřil mluvčí ministra zahraničí EU Josepa Borrella Peter Stano a výzvu k jednání vyjádřila také Moskva, která má s křesťanskou Arménií podepsanou dohodu o vojenské pomoci, přátelské vztahy ale udržuje i s muslimským Ázerbájdžánem a v konfliktu o Náhodní Karabach se snaží hrát úlohu arbitra, připomíná agentura Reuters. Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.
Rudolf Hruboň
