V tomto týdnu došlo k poničení dalších památníků vybudovaných jako poděkování Rudé armádě za osvobození od nacistického Německa v roce 1945. Tyto útoky ukazují na vzrůstající extremistické tendence v části naší společnosti podporované otevřeně i skrytě některými pravicovými politiky.
K útokům se přihlásili extremisté
K poničení památníků osvobození v Brně a Ostravě se na sociální síti přihlásila extremistická organizace Národní a sociální fronta (NSF):
Zdroj: FB profil NSF
Jedná se o organizaci, která o sobě prohlašuje, že její členové jsou údajně “idealisté, socialisté a nacionalisté”. NSF působí na české extremistické scéně spoustu let bez větší pozornosti policie nebo tajných služeb. Na jejich webových stránkách (viz ZDE) lze najít fotky i videa z jejich akcí, které beztrestně organizují. Také na sociálních sítích jsou její aktivity tolerovány, přestože provozovatelé těchto sítí jinak velmi rádi proklamují boj proti nenávisti na internetu.
Inspirace útokem na sochu maršála Koněva
V činu NSF je viditelná stopa inspirace letním útokem na sochu maršála Koněva, který zůstal nejen nepotrestán, ale který byl navíc politicky zneužit. Za podpory mainstreamových médií bylo poničení pomníku v Praze prezentováno v rámci protiruské kampaně některých našich politických sil. V této kauze se hlavně exponoval starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář (TOP09), který pro čin vandalů dokonce vyjádřil “pochopení” (viz ZDE). I další, zejména pravicoví politici se snažili z této kauzy vytěžit politický kapitál podporou jeho nepřijatelného postoje. Tato podpora a tolerance podobných útoků samozřejmě nahrála všem extremistům a inspirovala je k dalším podobným útokům. Všichni, kdo útok na sochu maršála Koněva neodsoudili a naopak jej skrytě či otevřeně podpořili jsou tak nyní spoluzodpovědní za nové útoky na pomníky osvobození v Brně a Ostravě.
Je nezbytný nekompromisní zásah bezpečnostních složek státu
V této situace je nutné, aby bezpečnostní složky zareagovaly na tuto situaci adekvátně její nebezpečnosti. Je potřeba nejen vypátrat konkrétní viníky útoků, ale také přehodnotit možný zákaz činnosti podobných extremistických organizací u nás. Boj proti extremismu by měl být také jeden z hlavních úkolů tajných služeb, jako např. Bezpečností informační služby (BIS). Pokud nezakročí bezpečnostní složky státu proti těmto jevům okamžitě a rázně, můžeme být svědky mnohem závažnějších útoků v budoucnu, jak je tomu např. na Ukrajině.
Rudolf Hruboň
