Finanční úřady vybraly v pololetí na dani z přidané hodnoty (DPH) 200,1 miliardy korun, meziročně o 5,6 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o 5,9 miliardy více, celkem 99,1 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou.

Stoupl výběr téměř všech daní

Výběr stoupl v pololetí i u dalších daní kromě daně z technických her. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v pololetí stouply meziročně o 5,9 procenta, tedy o 28,7 miliardy na 518,8 miliardy korun. DPH, daň z příjmu právnických osob i daň z příjmu fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Samotný státní rozpočet v pololetí z DPH získal 135,5 miliardy korun, meziročně o čtyři miliardy korun více. Na firemních daních do státní pokladny putovalo 69,2 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta více. Ze zprávy o plnění státního rozpočtu ke konci června vyplývá, že celostátní výběr spotřebních daní stoupl meziročně v pololetí o 2,9 miliardy na 79,9 miliardy korun.

Počínající stagnaci ekonomiky navzdory

Zveřejněné výsledky jsou vynikajícím oceněním práce zejména ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která svými zásadovými postoji jak v oblasti výběru daní tak v případě výdajů státního rozpočtu udržuje saldo státních financí na velmi dobré úrovni. O to více, že naše ekonomika začíná zpomalovat a reflektovat tak počínající stagnaci evropských ekonomik, zejména té německé. V dalších obdobích roku i následujících letech bude v této souvislosti čím dále tím těžší udržet finanční výsledky státu v přijatelných mezích jak z hlediska výběru daní, tak z hlediska zadlužení státu.

Rudolf Hruboň