Stále více incidentů z posledních dnů, kdy vychází na povrch brutalita vojenských bojůvek působících na straně Ukrajiny vůči ruským zajatcům, ukazuje na to, že oficiální vedení ukrajinské armády nemá tyto skupiny pod kontrolou.

Batalion Azov

Asi nejznámějším z těchto polovojenských uskupení je pluk Azov. Původně šlo o policejní pluk Ministerstva vnitra Ukrajiny, který vznikl 5. května 2014 poté, co tehdejší ukrajinský ministr vnitra Arsenij Avakov legalizoval polovojenské “dobrovolnické” jednotky. Od svého vzniku bojuje se separatistickými jednotkami ve válce na východní Ukrajině. Batalion se skládá z příznivců krajní pravice, nacionalistů, veteránů ukrajinské armády i zahraničních nadšenců. Podle přiznání mluvčího jednotky bylo v roce 2015 deset až dvacet procent členů neonacisty. Ve skutečnosti je neonacistickou ideologií prosycena veškerá činnost členů pluku.

Prapor tzv. dobrovolnického praporu Azov vycházející z nacistické symboliky; Ilustrace: MrPenguin20 / Wikimedia Commons

Gruzínci a další

Na základě posledních událostí, kdy na veřejnost proniklo video ukazující brutální vraždy ruských zajatců příslušníky tzv. “Gruzínské legie” (viz ZDE), se ukazuje to, že oficiální velení ukrajinské armády nemá tyto skupiny pod kontrolou a jejich příslušníci si dělají co chtějí. Dopouštějí se beztrestně nejhorších brutalit a nedodržují žádné zákony, jako například Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Velení ukrajinské armády odmítá za tyto excesy nést zodpovědnost a vedoucí představitelé kyjevského režimu je zlehčují s tím, že se jedná o “emocionální” odpovědi na údajné zločiny ruských vojsk na území Ukrajiny. Slibují sice vyšetření incidentů, ve které ale už nikdo od masakru v Oděse v roce 2015, který zůstal nepotrestán, nevěří.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň