Měsíc před prezidentskými volbami to na Ukrajině vře. Fyzické útoky, hrozby likvidací, zapálená televizní studia. Bojůvky, které se neostýchají chrstnout vám kyselinu do tváře. Neobanderovci, kteří vyhánějí původní pravoslavnou církev z kostelů, chrámů i klášterů a nasazují své lidi, kteří „nejsou proruští“. Uvádí to v rozhovoru na portále Parlamentní Listy bývalá ukrajinská poslankyně Jelena Bondarenková (viz ZDE).
Jak se Ukrajina připravuje na prezidentské volby?
“Lidé, kteří v EU nebo v USA nebo v Kanadě nejvíce mluví o demokracii, tak ohledně voleb říkají – to je všechno v pořádku. Je třeba si uvědomit, že pravidla ale nejsou. Svět ovládají dvojí měřítka. A proto není třeba věnovat pozornost komentářům struktur, které by teoreticky měly napomáhat demokracii na Ukrajině, ale ve skutečnosti napomáhají k uzurpaci moci,” uvedla Bondarenková.
Režimu nepohodlní kandidáti jsou zastrašováni
“Na Ukrajině probíhají volby bez velkých možností. Je zaregistrováno 44 kandidátů. Z nich 80 procent tvoří to, čemu říkáme ‘padesát odstínů hnědé’, tedy od ultrapravičáků až po ty umírněnější. Nějaká reálná ideologická nebo geopolitická alternativa k ním neexistuje. Nebo tedy existuje – těch zbývajících dvacet procent, levicových nebo středolevicových kandidátů, kteří se také přihlásili. Ale co se jim každodenně děje! Protivníci rozhánějí a hatí jejich setkání s voliči. Polévají je všemožnými lékařskými prostředky, například briliantovou zelení. Když se tato látka dostane do očí, tak můžete oslepnout. Nacionalisté obvykle míří do tváře a polijí prostě tvář. Nebo ty lidi prostě bijí”, pokračovala bývalá ukrajinská poslankyně.
Porošenko je loutka nadnárodních korporací
“Anebo je tu druhá varianta, ta horší, a to když díky různému volebnímu falšování zůstane u moci Porošenko. On plní cíl nadnárodních korporací, aby se Ukrajina změnila v zemědělskou agrární zemi, aby tu byly instalovány raketové systémy přímo na hranici s Ruskou federací. A to je jediné, co tyto síly chtějí. Již nyní není Ukrajina samostatná země a je jasné, že takovéto otázky nebude řešit sama. Je zjevné, že jsou dvě supervelmoci, které se mezi sebou budou potýkat o osud Ukrajiny: Ruská federace a Spojené státy americké. Když se budou utkávat o Ukrajinu, tak tato země bude exportovat terorismus a násilí do Evropy”, uvedla dále Bondarenková.
Svobodná politická soutěž je potlačována
“U nás se říká, že je jedna strana moci a ostatní jsou ve vězení. Naštěstí to ještě tak zcela neplatí. Byla zde snaha zakázat Komunistickou stranu Ukrajiny. Vždy se nějakými kroky zařídilo, aby straně nebylo dovoleno zúčastnit se voleb. Také existovala Socialistická strana Ukrajiny, která byla oloupena, odňali jí logo, které předali člověku, jenž nyní pracuje pro ministra vnitra. Teď je to taková poslušná kapesní stranička. Druhá socialistická strana, Svaz levicových sil, skončila tak, že když se její představitel Vasyl Volha vydal na cestu po regionech, tak jej v Záporoží zbili tak, že málem přišel o zdraví, a pak strana zastavila činnost. Zůstala středolevá strana, která představuje úlomky někdejší Strany regionů a dala si název Opoziční blok. Snaží se přežívat za pomoci diskrétního hlasování ve prospěch mocenských orgánů. Mají nicotnou frakci v parlamentu, nemohou na nic zapůsobit, protože mají méně než čtyřicet hlasů. Jejich alternativní návrhy zákonů, například o vojenské neutralitě, nikdy neprojdou”, popisuje neradostnou situaci bývalá poslankyně.
Cenzura médií přitvrzuje
“Okamžitě byly zakázány ruské televizní stanice. Nebyla umožněna práce ruských informačních agentur a dokonce šéf jedné z nich je nyní ve vězení. Bylo třeba umlčet nejen ruské sdělovací kanály, ale také vyloučit Ukrajinu a Ukrajince ze sféry rusky mluvících a rusky píšících médií. Objevily se u nás černé seznamy knih, filmů a nežádoucích umělců. Většinou to jsou herci, režiséři, hudebníci. Byli u nás zakázány všechny ruskojazyčné sociální sítě. V jednotlivých regionech byla stoprocentně zakázána ruská hudba. V regionálních rozhlasových stanicích ruskojazyčná hudba vůbec neexistuje. Je nejhrůznější, že v těch černých zakazovacích seznamech jsou i géniové ukrajinské literatury – Bulgakov a Gogol.
Televize i rozhlas se bojí dávat prostor opozičním stranám, protože se obávají, že přijdou o licenci. A to se zařídí, protože orgán, který dohlíží na činnost rozhlasových a televizních stanic, byl zformován z přátel Porošenka. Zeptáte se – kde je nějaká kontrolní síla opozice? Máte přece zákon o opozici. Jenže se na něj kašle a neplní se. V parlamentu vždy byl takový opoziční výbor pro kontrolu svobody slova. Až do Porošenka vždy v čele tohoto výboru stál zástupce opozice. Existovaly dohody mezi různými stranami, že tento výbor pro svobodu slova musí být veden opozicí. Jak jinak bojovat proti cenzuře: V roce 2014, kdy se moc legitimizovala prostřednictvím mimořádných parlamentních voleb, poprvé od roku 1991, od rozpadu Sovětského svazu, se v čele tohoto výboru objevili zástupci moci. Takže kontrolují sami sebe. Říkají – u nás je vše OK, bezvadné”, líčí bezpráví na Ukrajině Jelena Bondarenková.
Ministerstvo propagandy
“A ještě jeden moment. Zdálo by se, že něco takového v jednadvacátém století v Evropě není možné. Na Ukrajině nikdy nebylo ministerstvo propagandy. Teď jej máme. Bylo vytvořeno v prosinci roku 2014 a jmenuje se hrozně pěkně – ministerstvo informací. Je to ministerstvo, které se zabývá štvanicemi a pronásledováním médií, která nejsou promocenská. Oni rozhodují o tom, jak vás budou označovat. Pro ně jsme všichni agenti Kremlu. Když jsi proti válce, jsi zrádce. Tito lidé nesmějí dostat slovo ve vysílání ukrajinské televizní nebo rozhlasové stanice. Když si uděláte monitoring obsahu, tak zjistíte, že až 90 procent obsahu je provládní. Na opozici zůstává zbytek. Když se nějaká stanice bude chovat jinak, bude jí odebrána licence a zavřou ji.
Nebo vás zbijí, nebo zapálí. Už byl takový případ, že do příslušné televizní stanice se dostavili nacionalisté se zápalnou směsí a založili požár. To se například stalo televiznímu kanálu Inter. To je jeden z nejpopulárnějších kanálů. Při takových útocích jsou tváře účastníků známé, protože je snímají kamery. Ale ani jeden nebyl pohnán k trestní odpovědnosti. Nikdo nebyl zavřen za vraždu novináře, nikdo není zavřen za rozmlácení redakce. Nikdo nebyl zadržen za žhářství, nikdo nenese zodpovědnost a nikdo dokonce ani neplatí žádnou správní pokutu za pronásledování novinářů. Když už byli konečně dva nacionalisté zadrženi a bylo proti nim vysloveno obvinění z vraždy novináře Olese Buziny, byli zcela bezostyšně osvobozeni a jejich příznivci je u budovy soudu vítali s květinami. V zemi svobodně chodí po ulicích, bydlí doma. Jen se čeká, až stařičká matka Buziny zemře, aby pak už nikdo soud neotravoval,” líčila neuvěřitelné skutečnosti bývalá ukrajinská poslankyně.
Jaké jsou šance Julie Tymošenkové?
“Tymošenková má v současné době skutečně velké šance, i když jí nějaká procenta odebral zmiňovaný komik Zelenský. Pokud by se Petro Porošenko nedostal do druhého kola, budeme jistě sledovat souboj ženy a komika. Firmy a společnosti budou pro jakéhokoliv kandidáta, který bude hájit zájmy průmyslu. Takový kandidát existuje, jmenuje se Alexander Vylkun. Jeho problém je v tom, že předvolební kampaň zahájil pozdě, až před půldruhým měsícem. I kdyby v těchto prezidentských volbách neuspěl, bude to dobrá příprava na parlamentní volby a jsem přesvědčena, že vybuduje dosti velkou stranu. Na rozdíl od jiných kandidátů, všechna průmyslová elita, vlastníci velkých továren, jej pouštějí do svých podniků, aby se mohl setkat s voliči. To se samozřejmě netýká státních závodů. Národní byznys jej chce vidět jako svého prezidenta. To by mohlo znamenat prosperitu”, uzavřela rozhovor Jelena Bondarenková.
Redakčně upravil Rudolf Hruboň
