V roce 2018 zažilo Švédsko rekordní počet 306 útoků střelnou zbraní. Bylo při nich zavražděno čtyřicet pět lidí a dalších 135 lidí bylo zraněno. Uvádí se to v článku Gatestone Institutu (viz ZDE).
K většině kriminality dochází v no-go zónách
K většině úmrtí došlo v regionu Jižní Švédsko, kde se nachází Malmö. Švédské Národní forenzní centrum odhadlo, že od roku 2012 vzrostl ve Švédsku počet případů střelby o téměř 100 %. Centrum také zjistilo, že při střelbách je nejčastěji používána útočná puška Kalašnikov. “Je to jedna z nejvíce vyráběných zbraní na světě a byla použita v mnoha válkách,” řekl manažer Centra Mikael Högfors. “Když už je nepotřebují… propašují je do Švédska.”
V prvních šesti měsících roku 2018 se podle policie téměř každý druhý případ střelby odehrál v “citlivých oblastech”, známých také jako no-go zóny. Švédská policejní zpráva z tohoto roku odhalila, že jich ve Švédsku existuje 60. V těchto oblastech působí 200 zločineckých sítí, do nichž je zapojeno přibližně 5 000 zločinců. Většinu obyvatel těchto oblastí tvoří imigranti s neevropskými kořeny a jejich potomci.
Bejrút také člověku vytane na mysli v případě švédského města Linköpingu, kde začátkem června výbuch zdemoloval obytnou budovu tak, že vypadala jako by prošla válkou. Při výbuchu nebyl jako zázrakem nikdo zabit, ale 20 lidí bylo zraněno. Policie má podezření, že incident souvisel s vyřizováním účtů mezi gangy.
Zapalování automobilů
Nejsou to jen pumové útoky na budovy a střelba, co Švédsko trápí. Kromě toho jsou pravidelně zapalovány automobily. Častým podpalováním aut nedávno trpělo například malé malebné univerzitní městečko Lund blízko Malmö. Policie podezřelé dosud neidentifikovala. “Aktuálně roste počet požárů automobilů, je to znepokojující,” řekl policejní důstojník z Lundu Patrik Isacsson. Poznamenal, že počty podpálených automobilů se obvykle zvyšují v letních měsících, ale rostou také meziročně. “Zatím nevíme, kdo jsou pachatelé, takže mohu jen spekulovat, ale tento typ žhářství provádějí mladí lidé. To, že se to děje v létě, může být způsobeno tím, že mladí lidé jsou nezaměstnaní a spoustu času tráví venku.”
“Rozhodně si myslím, že se jedná o mladé lidi, kteří nenalezli své místo ve společnosti a kteří vědí, že je společnost nepřijala,” komentovala to socioložka práva na univerzitě v Malmö Ingela Kolfjord. “Vidí, že společnost se zatvrdila a že jsou neustále vnímání jako ‘ti druzí’. Zapalování aut není jen způsobem, jak ukázat svou nelibost, ale také způsobem, jak ukázat, že jsou frustrovaní, zoufalí a rozzlobení.”
“Situace je vážná, na kriminalitu je nutno si zvyknout”
Šéf policie Anders Thornberg 1. července řekl, že situace je “mimořádně vážná”. Tvrdil však, že policie údajně neztratila kontrolu nad gangy a že hlavním úkolem je zastavit růst počtu mladých zločinců. Thornberg dále uvedl, že “každého mladého muže, který je postřelen, je připraveno nahradit 10 až 15 dalších.” Jen o několik dní později však dodal, že Švédové si budou muset v blízké budoucnosti na střílení zvyknout: “Myslíme si, že střelba a extrémní násilí by mohlo v těchto zvláště citlivých oblastech pokračovat pět až deset let,” řekl Thornberg. “Ale souvisí to také s prodejem drog. Drogy se ve společnosti etablovaly a kupují je obyčejní lidé. Existuje tak trh, o který budou gangy dále bojovat,” dodal.
Redakčně upravil Rudolf Hruboň
