Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt během své adventní promluvy připomněl poválečné vyhnání sudetských Němců z Československa, které označil za plánovanou etnickou čistku. Pobouřil tím českou veřejnost.

Nenávist pod rouškou adventní promluvy

Posselt zavzpomínal na vyhnání většiny příslušníků sudetoněmecké menšiny, k níž patřila i jeho rodina. Poznamenal však, že byla vyhnána v listopadu 1946, tedy více než rok po konci války. A právě tento roční i delší časový odstup od konce války jej přivedl k závěru, že odsun Němců nebyl údajně učiněn pod vlivem rozjitřených emocí, ale byl prý naplánován. „To nebyla žádná spontánní pomsta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka,“ tvrdí drze Posselt. Pro tento pokus o překrucování dějin poskytl prostor krajně pravicový server Forum24 (viz ZDE):

Bernd Posselt: Odsun byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka

Negativní reakce na sociálních sítích

Výrok německého politika vyvolal nepochopení například ze strany poslankyně za SPD Karly Maříkové, která označila podobné a do kola se opakující připomínání starých křivd za akt, který postrádá jakýkoliv smysl. „Co by pan Posselt chtěl? Vrátit se v čase nebo snad prolomit Benešovy dekrety? Češi také byli vyhnáni z pohraničí r.1938 a předhazujeme to pořád!!!!“ upozorňuje Maříková na Facebooku. „Je smutné, že pan Posselt v době adventu rozdmýchává toto téma,“ dodala.

Pod příspěvkem Maříkové se pak objevilo hodně komentářů, v nichž se uživatele sítě jednohlasně shodli na tom, že se politik mýlí, neboť jednání Československa bylo v této době podmíněno výlučně tím, co sami Němci provedli, když rozpoutali válku. „Byla to plánovaná čistka, ale od Němců v roce 1939 proti Čechům.. Že se to Frickům vrátilo jako bumerang v roce 1945, tomu se říká karma,“ poukázala např. Dagmar Žáková.

„Uvědomuje si p. Posselt, že tento akt mnoha Němcům zachránil život? On možná věří ve své dokonalé sebeovládání, ale mnoho lidí by asi neudrželo ruce v kapsách, kdyby po návratu z koncentračního tábora, kde byli trýzněni, část jejich rodiny byla ubita, popravena a spálena, přičemž celou dobu museli poslouchat rozkazy v jazyce okupantů; jak by asi reagovali, kdyby potkali člověka (někdy i ve svém vlastním domě) a ten jim řekl Guten tag,“ napsal Zdeněk Kutílek.

„Odsun ČECHŮ z pohraničí tzv. Sudet byla etnická čistka! Kdo s čím zachází, s tím také schází. Oko za oko, zub za zub!“ citoval Miroslav Lehký jedno české přísloví. „A ví to hovado, že etnické čistky dělali Němci?“ zajímala se rozčílená Luisa Banovaná Toček. Uživatel Jirka Bob Skřivánek v této souvislosti poznamenal, že Češi a Slováci nezavírali Němce do koncentračního tábora, nevraždili je v plynových komorách a neposílali je na nucené práce, ale jen je odsunuli na území Německa. „Pochopitelně docházelo k excesům i na české straně, ale to byly spíše výjimky způsobené protiněmeckou poválečnou náladou,“ dodala komentující.

Sudeťáci většinově podporovali Hitlera

Sudetští Němci (zkráceně Sudeťáci) bylo německé obyvatelstvo, žijící na pohraničním území mezi Německem a Československem, označovaném zjednodušeně jako Sudety. Mnoho sudetských Němců odmítlo uznat vytvoření Československa, které naopak Češi chápali jako svůj národní stát. Stále více z nich začalo ve druhé polovině 30. let minulého století sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představoval Konrád Henlein a jeho Sudetoněmecká strana. Obsazení pohraničních oblastí Československa na základě Mnichovské dohody Německem vítali opět většinově s nadšením. Za druhé světové války podporovali Hitlera a postavili se proti samostatné Československé republice. Sudetští Němci za války povětšinou sloužili v německé armádě (Wehrmachtu) a jen zanedbatelná část se stala aktivními odpůrci nacismu.

Vysídlení

Po skončení druhé světové války bylo v letech 1945-1946 na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše německé obyvatelstvo z Československé republiky vysídleno. Šlo o přímou reakci na porážku nacistického Německa, které ještě před vypuknutím války rozbilo československé hranice a jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu dopouštěla teroru a násilí.

Beneš byl o nutnosti odsunu německého obyvatelstva přesvědčen. Ústavním dekretem o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské byli Němci zbaveni československého občanství a stali se tak na území Československa cizinci, následně byli vyhnáni a jejich majetek propadl konfiskaci. Odhadem bylo vystěhováno 1,6 milionu německých obyvatel do americké okupační zóny Německa a 800 000 lidí do sovětské zóny.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň