Globální nespokojenost s demokracií byla loni nejvyšší od roku 1995. Vyplývá to z pravidelné rozsáhlé studie Univerzity v Cambridgi (viz ZDE).

“Demokracie je ve stavu malátnosti”

Se současným stavem není podle ní spokojeno rekordních 58 procent ze vzorku čtyř milionů obyvatel Země. Mezi hlavní důvody patří ekonomická recese, uprchlická krize nebo lokální problémy vlád. Výzkum se uskutečnil na základě tisíců dotazníků ve 154 zemích světa. „Demokracie je ve světě ve stavu malátnosti. Zjistili jsme, že nespokojenost s ní časem vzrostla a dosahuje historicky nejvyšších hodnot, a to zejména v rozvinutých zemích,“ uvedl Roberto Foa z fakulty politiky a mezinárodních studií na Univerzitě v Cambridgi.

Spirálu nespokojenosti roztočila krize

Tuto spirálu roztočila ekonomická krize v roce 2008 a neschopnost demokracie jako systému jí předejít. Nedůvěru ve vlády a jejich zahraniční politiku přinesla i migrační krize, která vrcholila v roce 2015. Téměř dva miliony ekonomických migrantů a nezvládání jejich pohybu přes kontinent znamenaly rozsáhlou kritiku napříč státy a posílení antisystémových a protiimigračních stran. Mezi státy s historicky vůbec nejvyšší nespokojeností patří v současnosti i Velká Británie. Po referendu o odchodu z EU se právě Brexit stal hlavním rozkolem tamní politiky. Nespokojeni byli přitom i jeho příznivci, a to kvůli nedostatečně rychlému postupu odpoutání se od Unie.

Rudolf Hruboň