Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost, jejímž prostřednictvím se římskokatolická prelatura v Českém Krumlově domáhala v rámci církevních restitucí vrácení pozemků v obci Besednice. Ty jsou ve vlastnictví obcí a církev tvrdila, že převod ze státu údajně neproběhl řádně.

Restituční funkci plní i finanční vyrovnání

ÚS připomněl, že církev v rámci restitucí nemohla očekávat vrácení veškerého majetku, a doplnil, že restituční funkci plní i finanční vyrovnání. Argument legitimního očekávání, s nímž církev ve snaze získat zpět pozemky ve stížnosti operovala, je podle soudu lichý. Nic na tom nemění ani skutečnost, že pozemky předtím vlastnila více než 400 let.

Stát nemá povinnost odčinit všechny křivdy minulosti

„Z ústavněprávního hlediska pak nelze v tomto ohledu považovat za podstatné, zda zákonem stanovená výše zcela odpovídá hodnotě odňatého majetku, který nelze vydat, neboť žádnou ústavní povinnost státu odčinit všechny majetkové křivdy vzniklé v minulosti vyvodit nelze,“ připomněl senát pod vedením soudce Jaromíra Jirsy.

Kontroverzní církevní restituce

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (“církevní restituce”) byl schválen v Poslanecké sněmovně za značně kontroverzních okolností v roce 2012. Církvím má být podle něj navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno cca 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen. V lednu 2019 byl přijat návrh novely poslanců KSČM, podle které by se náhrady církvím zdanily.

Rudolf Hruboň