Vyšetřovatel ruské tajné služby FSB nabídl bývalému novináři Ivanu Safronovovi, obviněnému z vlastizrady kvůli spolupráci s českou rozvědkou, dohodu za podmínky, že prozradí své zdroje informací. Safronov nabídku odmítl. Uvedla to agentura TASS.

Mohl by dostat jen poloviční trest

Agentuře TASS to řekl Safronovův obhájce Ivan Pavlov. Pokud Safronov, naposledy působící jako poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos, bude odsouzen, hrozí mu až 20 let vězení. Pokud by na dohodu s úřady přistoupil, odpykal by si podle advokáta pouze deset let. „Podmínkou dohody se mělo stát odhalení Safronovových zdrojů. To je to, co zajímá vyšetřovatele,“ řekl advokát. Nabídka dohody podle něj zazněla 13. července. FSB Safronova podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských vojáků na Blízkém východě. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy, připomněl TASS. České úřady se k aféře dosud oficiálně nijak nevyjádřily.

Zdrojem má být Čech Martin Laryš

Spolupracovníkem českých tajných služeb, kterému předával ruský špion Ivan Safronov tajné materiály, měl být jistý Martin Laryš, který o sobě oficiálně uvádí, že je bezpečnostní analytik a občasný novinář. Laryš pro média přiznal, že se se Safronovem seznámil v roce 2012, když v Rusku pracoval oficiálně jako zpravodaj deníku Lidové noviny. Spolupracovali však prý pouze na “profesionální úrovni” čistě jako kolegové ” na tématech souvisejících s politikou, ekonomikou a bezpečností”. Laryš absolvoval v lednu 2009 magisterské studium Politologie na Masarykově univerzitě v Brně. Poté absolvoval několik zahraničních studijních stáží na Ukrajině (Lvov, Kyjev) a v Ruské federaci (Moskva), kde následně působil jako dopisovatel Lidových novin. V současné době pracuje jako ředitel politické neziskové organizace pod názvem Centrum pro bezpečnostní analýzy a prevenci, která zveřejňuje zprávy o bezpečnosti ve východní Evropě a v Africe.

Rudolf Hruboň