Sociální sítě, hlavně dosud nejrozšířenější Facebook, přijímá stále tvrdší opatření vůči uživatelům, kteří údajně porušují jejich pravidla. S nastupující cenzurou tak mizí mezi prvními humor, který vždy vyjadřoval to, o čem společnost diskutuje a co lidé v běžných životech řeší.
Humor jako první oběť cenzury
Historické zkušenosti nám říkají, že pokud nastupuje cenzura, mezi jejími prvními oběťmi je humor. Každému, kdo chce omezovat svobodné projevy lidí, ať už je to stát a nebo soukromá společnost, je trnem v oku “nebezpečí” srozumitelného sdělování informací a jejich šíření prostřednictvím humoru. Humorné sdělení má totiž výhodu předávání srozumitelného sdělení pro široké vrstvy společnosti. A hromadné šíření nechtěných informací je právě to, čeho se cenzoři bojí nejvíce a čemu chtějí zabránit.
“Když se kácí les, létají třísky?”
Obhájci tvrdšího postihu zveřejňování tzv. “závadných” příspěvků často tvrdí, že to dělají v rámci boje proti nenávisti. Ano, takové příspěvky se samozřejmě na sociálních sítích objevují také a pokud porušují zákony, mají být opět dle zákona postihovány. Mazání nechtěných příspěvků na sociálních sítích však se zákonností nemá nic společného. Jedná se o svévoli provozovatele takové sítě, dnes navíc negativně ovlivňovanou některými politickými “elitami”. Na kritiku toho, že při odstraňování skutečně nenávistných příspěvků může dojít např. i k odstranění příspěvku, který pouze něco humorně glosuje, neváhají tito novodobí cenzoři odpovídat ve smyslu starého přísloví: “Když se kácí les, létají třísky!”. To ale ve skutečně demokratické a svobodné společnosti nemůže být argumentem.
Facebook v cenzuře vede
Největší sociální síť získává bohužel prvenství také ve tvrdosti zavádění omezení pro zveřejňované informace na této síti. V posledních měsících se dramaticky zvýšil počet postihů uživatelů za tzv. “závadné” příspěvky a zvýšila se také jejich tvrdost. Dříve administrátoři Facebooku (resp. počítačové programy, které prvotní postih většinou automaticky provádějí dle zadaných pravidel) rozlišovali “závažnost” porušení pravidel a za lehčí porušení blokovali uživatele pouze na 7 dnů s tím, že se omezení zveřejňování příspěvků omezovalo pouze na externí stránky (např. skupiny), tzn. na uživatelem spravované stránky se nevztahovalo. Nyní jsou již většinou uživatelé postihováni 30-denní blokací možnosti zveřejňovat cokoliv i na svých vlastních stránkách.
Hraje se o počet uživatelů
Přestože je Facebook největší a nejrozšířenější sociální sítí na světě, v posledních letech počet jeho uživatelů stagnuje. Omezování možností projevu do budoucna může znamenat, že se uživatelé budou logicky přesouvat tam, kde bude prostředí svobodnější. Což může negativně ovlivnit reklamní příjmy Facebooku, jeho jediný způsob financování. Pokud totiž začne významně klesat počet jeho aktivních uživatelů, tzn. těch, kteří se na síť skutečně přihlašují a kterým tak může Facebook reklamy prezentovat, bude se snižovat jeho reklamní potenciál.
Nová hvězda Twitter?
Není bez zajímavosti, že spolu se stagnací Facebooku nabývá v posledních letech na síle asi druhá nejznámější sociální síť Twitter, který se dostal před rokem poprvé do zisku. Ač má zatím několikanásobně méně uživatelů než konkurenční Facebook, jejich počet narůstá, a to hlavně mezi mladými lidmi. Pro současné náctileté totiž začíná být Facebook zastaralý, neboť nereflektuje dostatečně pružně zrychlující se tempo předávání informací v současném digitalizovaném světě. Mimo mladých lidí je zajímavé, že právě Twitter používají čím dále tím častěji pro sdělování svých postojů také veřejně známé osobnosti, jako jsou zejména politici. Je zde tedy reálný předpoklad, že význam Twitteru do budoucna poroste.
Na cenzuru doplatila každá autoritářská společnost
Historická zkušenost nám říká, že každá společnost, která usilovala o omezování svobodného předávání informací mezi lidmi, svůj “boj” nakonec prohrála. Touha po svobodě, a to i v oblasti vyjadřování a komunikace s jinými členy společnosti, si totiž nakonec najde cestu, jak se realizovat. V naší novodobé historii tomu tak bylo jak před rokem 1989, je tomu tak i dnes a zcela jistě tomu bude tak i do budoucna.
-rh-