Takzvaná Hate Speech (“projevy nenávisti”) původně označovala nenávistné projevy, útočící na rasu, náboženství, původ či sexuální orientaci. V posledních letech je však tento pojem zneužíván čím dále tím více a častěji pro potlačování svobodných projevů, zejména na sociálních sítích.

Soukromé společnosti mají právo stanovovat pravidla

Provozovatelé sociálních sítí jako jsou Facebook, Twitter apod. mají samozřejmě stanovovat pravidla pro uživatele jejich sítí. To je dozajista správně, v praxi se ovšem Hate Speech stala prostředkem, jakým lze pod záminkou boje proti nenávisti velmi účinně potlačovat svobodnou diskuzi a zajistit prosazování pouze vybraných názorů a ideových proudů. K tomu dochází v poslední době stále více a to na nátlak politických “elit” některých států a společenství států, jako je např. Evropská unie.

Cenzura je jako neléčená nemoc, vrací se stále zpět

Je evidentní, že tyto postupy pro potlačení svobodných projevů jsou novodobou podobou cenzury. Historická zkušenost nám říká, že každá společnost, která usilovala o omezování svobodného předávání informací mezi lidmi, svůj “boj” nakonec prohrála. Touha po svobodě, a to i v oblasti vyjadřování a komunikace s jinými členy společnosti, si totiž nakonec najde cestu, jak se realizovat. V naší novodobé historii tomu tak bylo jak před rokem 1989, je tomu tak i dnes a zcela jistě tomu tak bude i do budoucna.

Zdroj: Wikipedia.org

-rh-