Švýcarští občané budou v květnu rozhodovat o tom, zda chtějí setrvat v schengenském prostoru, v němž se v rámci volného pohybu osob neprovádějí řádné kontroly na hranicích. Referendum se má konat 17. května. Uvádí se to v článku na serveru La Tribune (viz ZDE).

Snaha o regulaci imigrace

Hlavním důvodem hlasování, které prosazuje Švýcarská lidová strana, je snaha omezit volný pohyb osob přes hranice. Pokud by referendum skončilo kladně, země by měla získat možnost volně regulovat pohyb cizinců do země, což by dále neumožňovalo členství v schengenském prostoru. V roce 1992 Švýcarsko hlasovalo proti vstupu své země do Evropského hospodářského prostoru, předchůdce Evropské unie. Od té doby podepsali Bern a Brusel několik bilaterálních dohod včetně přistoupení Švýcarska k Schengenskému prostoru od roku 2008. Vztahy se však zhoršily po lidovém hlasování v únoru 2014, ve kterém Švýcaři hlasovali pro zavedení ročních kvót pro migranty. Podle dat švýcarských úřadů v minulém roce do země přišlo 55 000 imigrantů, populace cizinců žijících v zemi se tak pohybuje kolem 2,1 milionu, tedy necelé čtvrtiny populace. Největšími skupinami přistěhovalců ze zemí EU jsou Italové, Němci, Francouzi a Portugalci, největšími skupinou ze zemí mimo EU jsou lidé narození v Kosovu.

Vláda straší před hlasováním občany

„Vystoupení by mělo bolestivé následky, hlavně pro bezpečnost a azylové záležitosti, ale také dopravu přes hranici a pro svobodu cestování,“ straší švýcarská vláda občany s tím, že by země prý riskovala ztrátu privilegované pozice v přístupu k vnitřnímu trhu v rámci Evropské unie, který je důležitý pro švýcarskou exportní ekonomiku. Švýcarsko je řízeno systémem polopřímé demokracie, který umožňuje lidem předkládat tzv. lidové konzultace, nazývané iniciativy. Jsou-li schváleny v referendu, pak jsou zakotveny v ústavě. Součástí schengenského prostoru je celkem 26 evropských států včetně České republiky, ne všechny státy jsou ale zároveň členy Evropské unie.

Rudolf Hruboň