Spojené státy americké podepíšou 29. února mírovou dohodu s Tálibánem. V pátek to uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo, následně to potvrdil i mluvčí Tálibánu. Informovala o tom agentura Reuters (viz ZDE).

Nejdelší válka USA

Dohodu by obě strany měly podepsat 29. února, uvedl podle Reuters Pompeo s tím, že po podpisu by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Mírová dohoda ukončí nejdelší válku, kterou USA v historii vedly mimo své území. Od americké invaze do Afghánistánu po atentátech Al-Káidy na New York a Washington z 11. září 2001 už uplynulo více než 18 let. USA drží v Afghanistánu u moci proamerický režim prezidenta Ašrafa Ghaního, který však kontroluje menší část země. USA se s Tálibánem dohodly na týdenním snížení násilí, které začne v sobotu. Tálibán v současné době ovládá převážnou část země. Pokračuje v útocích na afghánské vládní síly i zahraniční vojáky. Tálibán je sice militantní radikální hnutí, nikdy ale nemělo jiný zájem než vládnout v Afghánistánu a neplánovalo útoky na USA nebo západní země.

Afghánistán byl druhý Vietnam

Pro Američany se jedná o hořkou prohru. Přes ohromnou početní a technologickou převahu nad Tálibánem se jim nikdy nepodařilo dosáhnout ve válce žádných významných úspěchů přes vzrůstající brutalitu jejich vojáků, často vůči civilistům. Již v roce 2009 přiznaly, že používají ve válce v Afghánistánu proti lidem munici s bílým fosforem, což je dle Ženevských konvencí zakázáno. Z uniklých dokumentů vyplývá, že při náletech bezpilotních letounů tvořili civilisté přibližně 90% obětí. Podle Amnesty International se USA při nich dopouštěly válečných zločinů. Američanům afghánský debakl připomněl podobně prohranou válku ve Vietnamu (1964-1975). Také tehdy musely USA kapitulovat před lidsky i technologicky slabším protivníkem, který však mistrně využil znalosti místního prostředí, stejně jako tomu bylo nyní v Afghánistánu.

Rudolf Hruboň