O tom, že východopolský Przewodów zasáhla raketa odpálená z Ukrajiny, a ne ruská střela, vláda ve Varšavě věděla velmi brzy. Polští představitelé ale čekali na svolení Spojených států, že mohou polské a světové veřejnosti sdělit pravdu. S odvoláním na zdroje v polské a ukrajinské vládě to napsal polský list Gazeta Wyborcza (viz ZDE).
Selhání ukrajinského systému
Rusové v úterý odpálili na Ukrajinu smršť raket, mezi nimi řízené střely Ch-101 typu vzduch-země. Cílem jedné z nich byla velká uhelná elektrárna v Dobrotvirsku ve Lvovské oblasti. Rusko chtělo odstavit od dodávek elektřiny domácnosti a podniky v tomto západoukrajinském regionu a zároveň zkomplikovat přenos elektrické energie do Polska. Poblíž Lvova je rozmístěna jednotka ukrajinské armády, která disponuje protiletadlovými systémy S-300 vyvinutými v 70. letech v Sovětském svazu. Ukrajinci odpálili dvě nebo tři střely, aby zničili ruskou raketu mířící na dobrotvirskou elektrárnu. Střela Ch-101 neletěla ale přímo na cíl, manévrovala ve snaze zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. A dostala se mezi Lvov a polskou hranici, píše Gazeta Wyborcza. Jedna z ukrajinských střel ruskou raketu zasáhla, ale u další selhal sebedestrukční systém, takže letěla dál. Její úlomky pak dopadly v 15:40 středoevropského času v Przewodowě, kde kvůli tomu zemřeli dva muži.
Polsko vědělo brzy pravdu
Polský deník píše, že už kolem 19:00 středoevropského času polští činitelé věděli, že v zemědělské oblasti na východě země dopadla raketa vypálená z Ukrajiny. Nebylo to ale díky tomu, že by rychle rozeznali její úlomky – Rusové používají někdy systémy S-300 k pozemním útokům. Polské úřady rychle dostaly informace z amerického špionážního letounu kroužícího nad Polskem. Sledoval rakety letící na Ukrajinu a zaregistroval dráhu letu střely Ch-101. Ukázalo se, že úlomky, které dopadly na polské straně hranice, nebyly z ní. Letoun zaznamenal také dráhy letů ukrajinských S-300. Kolem 19.00 středoevropského času zasedli šéfové polských obranných a bezpečnostních složek, které narychlo svolal premiér Mateusz Morawiecki. Gazeta Wyborcza píše, že účastníci schůzky uvedli, že už tehdy bylo jasné, jaká raketa spadla v Przewodowě.
Čekání na “noty” z USA
„Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti,“ píše list. Polsko během současné ruské invaze na Ukrajinu patří k největším spojencům Kyjeva, poskytuje mu humanitární i vojenskou pomoc, hraje také klíčovou roli v logistice vojenských dodávek. Poláci se rozhodli počkat na pokyny z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem středoevropského času řekl, že „vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska“. Polští představitelé byli do té doby ve svých vyjádřeních velmi opatrní, prezident Andrzej Duda ve svém nočním vystoupení mluvil o tom, že jde o raketu sovětské výroby a že není jisté, kdo ji vystřelil. Byl v kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který tvrdil, že šlo o ruskou raketu a že pro to má prý důkazy, uvádí Gazeta Wyborcza.
Ukrajinská verze
Tak to tvrdili velitelé ukrajinské armády, v čele se náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, a Zelenskyj nechtěl zpochybňovat jejich názory. Duda na středečním zasedání se šéfy silových resortů, vedení parlamentu a zástupci opozice řekl, že když se dozvěděl o explozi v Przewodowě, měl nutkání rychle oznámit, že tam spadla ruská raketa. Nicméně vojenští činitelé ho nabádali k opatrnosti a brzy mu dodali informace o dráze letu rakety. Polské činitele také zarazilo, jak Ukrajinci trvají na teorii, že šlo o ruskou střelu. Šéf polského Senátu Tomasz Grodzki se podle zdrojů deníku Gazeta Wyborcza kvůli tomu obrátil na šéfa ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka. Ve čtvrtek pak Zelenskyj konečně poněkud zmírnil svá do té doby rezolutní prohlášení. Na ekonomickém fóru v Singapuru prostřednictvím videospojení řekl, že “on ani svět na 100 procent neví, co se v Przewodowě stalo.”
Zpracoval Rudolf Hruboň
