Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach (viz ZDE).
V oblasti působí turečtí žoldnéři
V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří. V karabašské metropoli Stěpanakertu se lidé museli několikrát uchýlit do krytů v obavě z bombardování. “Po poledni se město stalo terčem ázerbájdžánského ostřelování, které si vyžádalo mnoho zraněných mezi civilisty“, uvedl mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan. Zasaženo podle něj bylo ministerstvo pro mimořádné situace a civilní infrastruktura města.
Od neděle byly zabity stovky lidí
V bojích s ázerbájdžánskými silami o Náhorní Karabach zahynulo dalších 54 vojáků armády karabašské republiky. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na náměstka ministra obrany Náhorního Karabachu Artura Sarkisjana. Od nedělního propuknutí bojů s Ázerbájdžánem tak bylo zabito celkem 158 karabašských vojáků. „Je mnoho zraněných,“ dodal Sarkisjan. Ázerbájdžánská armáda podle něj utrpěla mnohem vyšší ztráty: „Za uplynulých 24 hodin nepřítel přišel o 39 kusů obrněné techniky, čtyři bitevní letadla Su-25, tři bitevní vrtulníky Mi-24 a 830 zabitých vojáků. Zničili jsme také dělostřelecký oddíl nepřítele,“ prohlásil. Baku neuvádí ztráty své armády v konfliktu, jen počty civilistů zabitých arménským ostřelováním.
Turci si chtějí splnit sen o novém sultanátu
Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s listem Le Figaro osočil Turecko, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bitevníky, bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a „žoldáky a teroristy“ ze severní Sýrie. „Máme důkazy,“ ujistil Pašinjan. „Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a (stíhačky) F-16,“ dodal. Pašinjan dále Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu. „Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než století,“ uvedl předseda arménské vlády. Podle něj si Ankara chce splnit sen o novém „sultanátu“, a ohrožuje tak stabilitu celého regionu.
Horší situace než genocida Arménů
Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. „Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionu Arménů,“ řekl premiér. „Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy,“ dodal. Turecko termín genocida pro masakry Arménů během první světové války odmítá, i když jej používají desítky zemí včetně Česka. Ankara vysoký počet obětí připisuje válce a hladomoru. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu mrtvých. Podle ní zemřelo mezi 300 a 500 tisíci Armény.
Zpracoval Rudolf Hruboň
