Vydání spoluzakladatele WikiLeaks Juliana Assange do USA by mohlo mít „mrazivý účinek“ na investigativní žurnalistiku, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.

V USA mu hrozí až 175 let vězení

Assangeův právní tým podal v pátek výzvu, aby zastavil jeho vydávání z Británie do USA, kde mu v případě prokázání viny za špionáž hrozí až 175 let vězení. Londýnský soud v dubnu rozhodl, že Assange, který zůstává ve věznici Belmarsh, může být vydán do USA. Assangeův právní tým uvádí, že je stíhán a trestán za své politické názory. Právnička Jennifer Robinsonová uvedla, že případ bude v případě potřeby předložen Evropskému soudu pro lidská práva. “Ještě je před námi dlouhá cesta, pokud jde o naše výzvy,” řekla Robinsonová v neděli pro australskou televizi Channel 10.

Obavy o investigativní žurnalistiku

“Potenciální vydání a stíhání pana Assange vyvolává obavy týkající se svobody médií a možného mrazivého dopadu na investigativní žurnalistiku a na činnost informátorů,” uvedla komisařka Bacheletová v prohlášení v neděli po setkání s Assangeovou manželkou a právníky. „Za těchto okolností bych ráda zdůraznila důležitost zajištění respektu k lidským právům pana Assange, zejména práva na spravedlivý proces a záruky řádného procesu v tomto případě. Moje kancelář bude Assangeův případ nadále pečlivě sledovat,” dodala. Během své historie server WikiLeaks zveřejnil řadu tajných vládních záznamů, včetně záběrů válečných zločinů spáchaných americkými vojáky v Iráku.

Zpracoval Rudolf Hruboň