USA a jejich evropští partneři neočekávali tak silné dopady na vlastní ekonomiky, které zažívají po uvalení protiruských sankcí, uvádí ve svém článku americký list The New York Times (viz ZDE).

Prudký růst cen energií

Zejména ve Spojených státech a Evropě po odmítnutí nebo oznámeném omezení dovozu ruské ropy prudce vzrostly ceny energií. Ve stejné době, noviny poznamenávají, oficiální Moskva pod tlakem sankcí pouze zvyšuje své příjmy z prodeje ropy a plynu. Faktem je, že ekonomiky západních zemí jsou zranitelnější, než jejich vlády předpokládaly. Dříve prezident Amerického institutu pro ekonomický výzkum William Ruger řekl, že sankce uvalené Spojenými státy na Rusko se ukázaly jako „střelení se do vlastní nohy“.

Stabilní ruský finanční systém

„Ruský finanční systém je po několika týdnech tvrdých bankovních útoků opět v provozu jako obvykle,“ napsala minulý týden na Twitteru Elina Ribaková, zástupkyně hlavního ekonoma Institutu mezinárodních financí, a dodala: “Myšlenka, že odříznutí Ruska od financování způsobí zastavení války za několik týdnů, se ukázala jako naivní.“ Jen málokdo z Bidenových úředníků očekával, že sankce okamžitě zastaví válku. Ale administrativa a její evropské protějšky také neočekávaly ekonomický tlak, který nyní zažívají.

Sankce mají omezený dopad

Pokud jde o Rusko, nejvyšší američtí představitelé již dříve přecenili dopad západních sankcí. V lednu 2015 se prezident Barack Obama chlubil, že tresty za anexi ukrajinského Krymského poloostrova panem Putinem způsobily, že je ruská ekonomika „v troskách“. Dnes bývalí Obamovi představitelé přiznávají, že tyto sankce měly přinejlepším mírný dopad, ačkoli někteří tvrdí, že pomohly odradit Putina od větší invaze na Ukrajinu v té době. Břímě sankcí nesou běžní občané, zatímco elity najdou způsoby, jak profitovat.

Zpracoval Rudolf Hruboň