Skutečnost, že pravicové vlády výrazně nadhodnotily církevní majetek a 59-miliardová finanční náhrada je proto několikanásobně přemrštěná, byla zveřejněna již před několika lety. Český statistický úřad (ČSÚ) pro vlastní statistické potřeby spočítal a ohodnotil majetek, který stát předal církevním subjektům do konce roku 2014. Uvádí se to v článku na serveru Novinky.cz (viz ZDE).
Církve mají dostat nejméně 134 miliard
Nezávislé ohodnocení vraceného majetku ukazuje, že jde jen o zlomky cen, z nichž vycházela Topolánkova a Nečasova vláda pro církevní restituce. Celkově tehdy církevní komise spočetla, že hodnota komunisty zabaveného církevního majetku je 134 miliard korun, z čehož fyzicky vydat bude možné pole, lesy, rybníky a také nemovitosti v hodnotě 75 miliard korun. Zbývajících 59 miliard bude církvím vyplaceno. Byla-li tedy cena pozemků odhadnuta příliš vysoko, je nepřiměřeně velká i finanční náhrada.
Hodnota pozemků několikanásobně vyšší
Průměrná tržní cena zemědělské půdy, se kterou ČSÚ počítá, pochází z cen pozemků, které jsou uvedeny v daňových přiznáních, a pohybuje se okolo 7,5 koruny za metr čtvereční. „Je to průměr, v případě zemědělské půdy může dosáhnout hodnoty až 14 korun za metr čtvereční. Průměrná cena lesních pozemků je velmi variabilní a přesné ocenění je komplikované, pohybuje se běžně mezi jednou a 10 korunami za metr čtvereční,“ řekl vrchní ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ Jaroslav Sixta.
Církevní komise Topolánkovy vlády přitom v roce 2007 dospěla k závěru, že průměrná cena metru čtverečního zemědělské půdy původního církevního majetku je 44,4 koruny a v případě lesů 27,7 koruny. Těmto několikanásobně přemrštěným a nereálným cenám potom odpovídal i výpočet finančních náhrad, které mají být nyní zdaněny, aby se alespoň takto zkorigovala jejich neoprávněná výše.
Pole se změnila na stavební parcely
Původní majetek ocenila vládní církevní komise tvořená ministry Topolánkovy vlády roku 2007 a při výpočtu průměrných cen použila studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Ověření výpočtu nejprve provedlo ministerstvo kultury. V roce 2008 zadala sněmovní komise prověření výpočtu společnosti Ernst &Young. Ta shledala, že použitý výpočet je údajně oprávněný a racionální.
Ministerstvo kultury na svých stránkách vysvětluje, že k vyšší průměrné ceně zemědělské půdy dospěli proto, že od roku 1948 se část církevních polí přeměnila na stavební parcely, které mají podstatně vyšší hodnotu. „V řadě případů se zemědělská půda dostala do intravilánů (zastavěná plocha nebo plocha k výstavbě určená) měst a její cena je tak mnohem vyšší než cena obdělávané půdy mimo intravilán nebo ve venkovských oblastech,“ tvrdí ministerstvo kultury.
K průměrné ceně lesů zase komise došla tak, že průměrná hodnota lesního pozemku byla v té době 3,10 koruny a hodnota lesních porostů 27,4 koruny za metr čtvereční. Po odečtení holin, kterých je v průměru deset procent, dospěla komise k hodnotě 27,7 koruny za čtvereční metr.
Církevní náhrady by však měly odpovídat původní hodnotě pozemků v době, kdy byly církvi zabaveny.
V případě restitucí fyzickým osobám se postupovalo jinak
Způsob výpočtu průměrné ceny tehdy hlasitě kritizovali soc. demokraté. Argumentovali, že pokud by se postupovalo stejnou metodou, jakou stát oceňoval nároky restituentů z řad fyzických osob, tak by vláda došla k maximální ceně 11,8 koruny za čtvereční metr zemědělské půdy a v případě lesů 16,13 koruny za metr čtvereční.
Proti bylo i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Podle jejich tiskové zprávy z roku 2008 byla průměrná tržní cena lesních pozemků 12 korun za metr čtvereční. „Například nadprůměrně výnosné lesy města Kroměříže o výměře 636 hektarů byly prodány v listopadu 2006 za cenu 15,60 Kč/m²,“ stojí ve zprávě.
U zemědělských pozemků byla podle sdružení průměrná tržní cena ještě menší: „Z výroční zprávy Pozemkového fondu ČR za rok 2006 je zřejmé, že v roce 2006 stát prodal 89 537 pozemků o výměře 65 554,85 hektaru v ceně 3,06 miliardy korun, tj. 4,62 Kč/m².“
-rh-
