Připravované cvičení Severoatlantické aliance Defender 2020 se stane nejrozsáhlejším přesunem amerických vojsk na evropský kontinent za posledních 25 let, píše ve svém článku německý deník Junge Welt (viz ZDE).

Dostat se co nejblíže ruským hranicím

Jak podotýká autor příspěvku, podle scénáře cvičení, které má být zahájeno na začátku příštího roku, budou vojáci přesunuti přes Atlantik do západní Evropy, a pak do Polska a Pobaltí – „co nejblíže k ruské hranici“. „Oficiálně jde o cvičení amerických vojsk, ve skutečnosti si ale členské země Severoatlantické aliance nastudují útok proti Rusku v případě války,“ uvádí se v článku. Podle informací Junge Welt hodlají Američané v rámci cvičení ověřit efektivitu logistiky po trase přesunu vojsk do Evropy a důležitou roli v tom má sehrát Německo. Díky své neustále se zvyšující konfrontační politice proti Rusku se tak NATO vydává stále jasnějším směrem k válce s Ruskem.

Hra na běloruskou kartu

V poslední době se snaží běloruský prezident Alexandr Lukašenko rozehrát nebezpečnou hru mezi Ruskem a Západem. Lukašenko se bojí ztráty moci v případě bližší integrace jeho země s Ruskem, jak to bylo dříve zamýšleno. V současné době je Bělorusko spojencem Moskvy. Lukašenko ale jako kartu proti Vladimiru Putinovi začal používat hrozbu toho, že Bělorusko přejde v případě nutnosti na stranu NATO a vystoupí proti Rusku. “Rozhodne-li se Rusko pro porušení svrchovanosti Běloruska, bude zataženo do války s NATO, Západ to bude považovat za hrozbu,” prohlásil dříve běloruský prezident Alexandr Lukašenko. „A z druhé strany. Představte si Západ. Co je to pro Západ uchvátit, ty způsoby přece známe, takovou zemi jako je Bělorusko? Chápete, že to už bude bezprostřední hrozba svrchovanosti Ruska,“ lavíruje běloruský prezident.

Nejasná budoucnost integrace

Lukašenko řekl, že dnes je Bělorusko předvojem Ruska. Jak podotkl, řekl o tom v průběhu posledních jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Smlouva o založení Svazového státu Ruska a Běloruska byla podepsána 8. prosince 1999 v Moskvě. Do 20. výročí svazové smlouvy se předpokládalo schválit program prohlubování integrace a odvětvové „cestovní mapy“. Vypracovává se celkem 31 projektů odvětvových „cestovních map“. Jak prohlásil v pátek podle výsledků jednání Lukašenka a Putina v Petrohradu ministr ekonomického rozvoje Ruska Maxim Oreškin, definitivní dohodu Ruska a Běloruska o integraci obou zemí blokují tři soubory otázek – jde o ropu, plyn a daně.

Rudolf Hruboň