Spolupráce pravicových a levicových stran jsou všude ve světě jevem ojedinělým a dochází k nim za mimořádných situací, většinou při takové povolební situaci, která nedává šanci na sestavení stabilní vlády. U nás jsme si takové období zažili v období tzv. Opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD v letech 1998-2002.

Výsledky takových spojení však bývají tristní, jelikož většinou pomohou pouze určitým lidem či zájmovým skupinám uvnitř zúčastněných politických subjektů, aby zůstali u moci, či se k ní dostali (i když podmíněně). Vlastní země však z takových dohod většinou prospěch nemají nehledě na to, že utrpí demokratické prostředí v dané zemi.

Období Opoziční smlouvy u nás je zpětně hodnoceno velmi kriticky prakticky ze všech stran politického spektra, dokonce i samotnými aktéry ČSSD a ODS. To by mělo všechny, kteří o podobných smlouvách přemýšlejí, rázně odradit od myšlenek na opakování něčeho podobného.

Proč tedy nyní přichází Miroslav Kalousek, jako dosavadní tvrdý kritik vlády, s tímo prohlášením? Důvodů je několik:

1.) Oslabení pozice hnutí ANO a hlavně Andreje Babiše – Kalousek si je moc dobře vědom toho, že i pro Sobotku a jeho ČSSD znamená úspěšné ANO nebezpečnou konkurenci a sází na spolupráci “proti společnému nepříteli”

2.) Posílení odporu proti prezidentu Zemanovi – je příznačné, že ve svém projevu na sněmu Kalousek kritizoval poslední výtku Zemana vůči premiéru Sobotkovi týkající se jeho kritiky Zemana v otázkách imigrační politiky

3.) Poškození ČSSD před příštími volbami – tento důvod je skrytý, ale logický, protože pokud by ČSSD přistoupila na spolupráci s pravicovou TOP09, ztratila by spoustu současných voličů

Premiér Bohuslav Sobotka se dosud ukázal jako pragmatický politik, který umí diplomaticky vyjednávat třeba i s opozicí s cílem dosažení cílů vlády a současně dokázal prozatím odolávat různým pokusům o diskreditaci ČSSD. V zájmu zdraví politické scény u nás nezbývá než doufat, že se ani tentokrát nedá zlákat vábením TOP09…