Martin Šmíd byla fiktivní oběť večerního policejního zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989, která sehrála velkou úlohu při tzv. sametové revoluci. Zveřejnění zprávy o smrti studenta vyvolalo ve společnosti velké pohoršení a přispělo k větší masovosti demonstrací proti režimu, což byl asi taky záměr a účel vytvořené fámy.

Vznik fámy a její šíření

Fámu o úmrtí přinesla Drahomíra Dražská, vrátná na vysokoškolských kolejích v Pra17ze-Troji. Zpráva se postupně rozšířila, např. za pomoci tehdejšího prominentního disidenta Petra Uhla, který ji volal do rádia Svobodná Evropa a do tiskových agentur. Zabitou obětí měl být student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na dané škole studovaly dvě osoby tohoto jména, ani jednomu se však 17. listopadu nic nestalo (jeden na demonstraci vůbec nebyl, druhý z ní odešel ještě před zásahem).

K rozšíření fámy přispěla i přítomnost ležícího bezvládného těla po zásahu. Jednalo se o příslušníka Státní bezpečnosti (StB), poručíka Ludvíka Zifčáka, který byl pod jménem Milan Růžička nasazen do studentského hnutí, aby StB přinášel informace z tohoto prostředí. V průběhu zásahu byl udeřen do předloktí a v důsledku nervového vypětí asi na deset minut omdlel, což podpořilo fámy o zabití studenta. Zifčák byl poté ošetřen v nemocnici a v následujících dnech se opět pohyboval mezi studenty a účastnil demonstrací.

Kdo stál v pozadí?

Motivace Drahomíry Dražské byla dlouho předmětem spekulací. Podle zastánců konspiračních teorií byla celá akce provokací Státní bezpečnosti, která Dražskou k šíření dezinformace navedla. Sama Dražská v rozhovoru v roce 2009 prohlásila, že si zprávu o zabití studenta vymyslela, a odmítla, že by byla spolupracovnicí StB. Bývalý příslušník StB Ludvík Zifčák později opakovaně tvrdil, že úlohu mrtvého studenta sehrál úmyslně.

V roce 2009 v jednom rozhovoru například Zifčák uvedl, že u StB měl na starosti studentské hnutí a podílel se na založení “Nezávislého studentského hnutí”, které demonstraci na Albertově svolalo a tuto informaci předalo do Svobodné Evropy (dle Zifčáka financované CIA) a Hlasu Ameriky. Dále prohlašoval, že měl s kolegy úkol průvod navést směrem na Václavské náměstí a sehrát mrtvého studenta, což údajně přiznal také Zifčákův nadřízený major Petr Žák. Šíření zprávy měla zajistit Drahomíra Dražská, která měla být členem Zifčákovy skupiny.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň