Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye, jejíž vláda ho o to prý požádala. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu hned poté, co se sejde po prázdninách, uvedla agentura Reuters (viz ZDE).

Vojenský zásah kvůli stabilitě

„Půjdeme na místa, kam jsme byli pozváni. Protože tu je pozvání, přijmeme jej,“ řekl Erdogan na setkání vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan dále dodal, že Turecko se shodlo s Tuniskem, že je prý potřeba poskytnout podporu mezinárodně uznané vládě národní jednoty (GNA) vedené premiérem Faízem Sarrádžem. Erdogan uvedl, že chaos v Libyi, která má dvě vlády, přičemž jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem se pokoušejí dobít Tripolis a svrhnout Sarrádže, má dopad i na sousední země. „Jsem přesvědčen, že Tunisko hodnotně a konstruktivně přispěje k úsilí dosáhnout stability v Libyi,“ řekl Erdogan. Obecně se soudí, že Erdogan se snaží posílit vojenskou přítomnost Turecka v oblasti.

Západ uvrhl Libyi do chaosu

Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se Libye nevzpamatovala z chaosu. Na pádu Kaddáfího se přitom aktivně podílely západní země, které vojensky zasáhly do tehdejší vnitropolitické krize a podpořily bezletovou zónou Kaddáfího odpůrce podporované a vyzbrojované hlavně Spojenými státy americkými. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety – ten na východě, za nímž stojí samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, která má podporu OSN. Původně však měl mezinárodní podporu východolibyjský kabinet, ovšem odmítl vstoupit do vlády národní jednoty, protože Haftarovi odepřeli možnost velet celé armádě.

Rudolf Hruboň