Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl směřovat do zemí mimo evropský kontinent, napsal francouzský deník Le Monde (viz ZDE).

Přesun odpovědnosti na třetí země

Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie. Následně budou posazeni do letadla mířícího do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat třetí země. Podle stanice RFI se Dánsko snažilo uzavřít dohodu s různými státy včetně Tuniska a Etiopie, nejslibněji ale vypadají jednání s Rwandou.

Lidskoprávní organizace protestují

Organizace zabývající se lidskými právy s návrhem nesouhlasí a argumentují, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se prý právo na azyl v ohrožení. Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují svůj život na nebezpečných migračních trasách. Iniciativu také podporuje nemalá část dánské populace.

Chtějí snížit počet žádostí “na nulu”

Dánsko zpřísňuje azylovou politiku od roku 2019, kdy se stala premiérkou Mette Frederiksenová. V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Frederiksenové však počet žádostí podaných v Dánsku v loňském roce připadá stále vysoký a v lednu se nechala slyšet, že má ambici žádosti o azyl v Dánsku “snížit na nulu”. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.

Zpracoval Rudolf Hruboň