Ilustrační foto: Pixabay.com

Ilustrační foto: Pixabay.com

Společnost

KOMENTÁŘ: USA ztratily právo kázat jiným o lidských právech

Spojené státy rády hodnotí dodržování lidských práv v jiných zemích. Samy si ale nyní musí “zamést před vlastním prahem”.

Pokrytecké poučování

Americká administrativa vydává každý rok obsáhlou zprávu, kde podrobně hodnotí ze svého pohledu dodržování či nedodržování lidských práv v konkrétních zemích. Dá se říci, že základní rozdělení zemí je na 2 skupiny – země, které jsou politicky nebo i hospodářsky závislé na USA a jsou proto vůči nim poslušné a země, které uplatňují vlastní samostatnou a nezávislou politiku a které se nepodrobují americkému diktátu. Proto mezi nejvíce kritizované patří státy jako Rusko, Čína a nebo Írán – hlavní neoblíbenci Ameriky v současné době. Spojené státy zde vystupují v roli samozvaného “světového soudce”, který má právo hodnotit jiné země. (Ne)dodržováním lidských práv ve vlastní zemi se ale samozřejmě pokrytecky nezabývají.

Zakořeněný rasismus

Přitom současné události kolem smrti Afroameričana George Floyda ukázaly v plné nahotě, jak hluboce je v americké společnosti zakořeněna rasová a sociální nesnášenlivost a nespravedlivost. Přestože jsou Američané přesvědčeni o své vstřícnosti a snášenlivosti vůči lidem jakékoliv rasy a pleti, ve skutečnosti v nich přetrvávají staré stereotypy. V rámci těchto předsudků stále kdesi v nitru každého “bílého” existuje přesvědčení o méněcennosti lidí jiných ras a sociálních skupin. Tito skrytí démoni se dostanou na povrch v krizových situacích, jako jsou např. policejní zákroky proti ať už skutečným nebo domnělým přestupcům zákona. Policista, vybavený zákonnými pravomocemi, se tak náhle cítí být oprávněn porušit zákon vůči “odpadu jiné rasy”.

Rozdělená společnost

Rasové problémy ale nejsou osamoceným, jediným problémem americké společnosti. Kombinují se s rostoucí sociální a společenskou nerovností panující mezi lidmi. Čím dále tím užší skupina extrémně bohatých shromažďuje stále větší bohatství, zatímco stále větší část společnosti upadá do chudoby. Opět se to prokázalo v rámci současné koronavirové krize, kdy se mnozí sociálně slabí američtí občané potýkají s problémy zajistit dostatečné prostředky pro své čisté přežití. V Americe už lidé přestávají věřit v tzv. “americký sen”, protože kolem sebe vidí příklady toho, jak se lidé k “úspěchu” a majetku dostávají čím dále tím častěji nefér a nezákonně. To je živná půda pro útěk takových vyloučených členů společnosti k drogám a trestné činnosti, což jsou dlouhodobě nejzávažnější problémy.

Existuje východisko?

V případě USA, kde tržní systém a kapitalismus dospěl do své sociálně nejvyhrocenější podoby, bude hledání východisek ze společenské krize obtížné. Všichni lidé jsou tam totiž vychováváni po generace v tom, že lidské vztahy jsou degenerovány pouze na vztahy potřeby a výhodnosti. Každý člen společnosti je pro jiné cenný a nebo postradatelný dle toho, jaký finanční přínos z něj mohou mít ostatní. Veškeré morální a charakterové zásady lidského chování v pravém slova smyslu jsou tak v zájmu přežití upozaďovány. Okolnosti a podmínky života k tomu lidi nutí. V rámci těchto pokrytecky pokřivených vztahů tak bude těžké hledat v lidech opět lidské hodnoty, jako je solidarita, tolerance, respekt atd.. Zvláště, pokud ani z pozice vedení země nejsou takové priority podporovány.

Rudolf Hruboň