Spojené státy v posledních týdnech opět zvyšují vojenské napětí ve světě s cílem napadnout další svobodný a nezávislý stát – Írán.

Stále stejný scénář

Každý agresor potřebuje alespoň formálně zdůvodnit své počínání a proto se před útokem vytvářejí záminky pro něj. Nejinak je tomu i v případě Íránu. Proto jsme v minulých dnech slyšeli o útocích na ropné tankery, které údajně provedli Íránci a také o sestřelení amerického špionážního dronu íránskou Národní gardou, prý v mezinárodním vzdušném prostoru. Důkazy, jako vždy, samozřejmě žádné, pouze prohlášení amerických generálů. Jak nápadně se to podobá situaci před invazí USA do Iráku, kdy důvodem měly být zbraně hromadného ničení v držení iráckého režimu, aby posléze musely Spojené státy přiznat, že si tuto záminku vymyslela jejich zpravodajská služba CIA. Dílo ale bylo dokonáno, Saddám Husajn byl svržen a nastolen byl proamerický loutkový režim.

Bude Írán dalším Vietnamem?

Vojenští odborníci se shodují, že v případě útoku USA na Írán budou Američané v technologické převaze, nicméně íránská armáda a Národní garda mohou přesto způsobit agresorovi citelné ztráty. To je taky asi důvodem toho, že se prezident Donald Trump na poslední chvíli rozhodl odvolat již probíhající útok. Už jenom totiž zveřejnění této zprávy má zvýšit tlak na íránské představitele, aby se podvolili americkým požadavkům. Oficiálně se má jednat o íránský jaderný program, ve skutečnosti jde o íránskou ropu. Stejně jako v případě Venezuely potřebuje Washington dostat pod kontrolu íránské zásoby ropy.

Tradičně špatné vztahy

Írán má se Spojenými státy špatné vztahy již více než 40 let, od pádu proamerického režimu íránského šáha Muhammada Rezá Pahlavího v roce 1979 a nastolení Islámské republiky. Zahraničněpoliticky se nový režim dostal se svým dosavadním nejužším spojencem téměř ihned do konfliktu (viz např. případ amerických rukojmí v Íránu). Sestřelení íránského civilního letadla Iran Air 655 křižníkem USS Vincennes v roce 1988 dále vztahy vyostřilo. V oblasti zahraničních vztahů vzrostlo poslední dobou napětí se Spojenými státy především kvůli podezření, že Írán usiluje o získání jaderné zbraně. Vztahy se prudce zhoršily poté, co USA v roce 2018 odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zpřísnily protiíránské sankce.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň