Západní země začínají zavádět sankce vůči Rusku na základě uznání nezávislých republik na východě Ukrajiny a vojenské pomoci. Rusko však s nimi dopředu počítalo a z velké části ho nepoškodí. Země se totiž naučila pod sankcemi žít.
Západ se snaží položit Rusko na lopatky
Aktuální vývoj na Ukrajině je dokladem toho, že Rusko je v současnosti sebevědomý a rozhodný stát, který si nenechá líbit úskoky a šikanu ani od velkých západních zemí. Vladimir Putin svým odvážným rozhodnutím ohledně uznání samostatných republik na východě Ukrajiny dokázal, že se nebojí podstoupit ani riziko spojené s odvetnými akcemi Západu, který se snaží Rusko podmanit již roky. Spoléhá na zastrašování Ruska sankcemi, na které si ale ruští lidé již zvykli. Jak říká staré přísloví “vše zlé je pro něco dobré”, tak je to i v případě sankcí. Rusko se totiž na základě západních sankcí za poslední desetiletí více osamostatnilo, zejména v ekonomické a hospodářské oblasti.
Robustní a nezávislý finanční systém
Vladimir Putin si uvědomil již při prvních hrozbách sankcí, které by Západ uplatnil ve finančním sektoru, že robustní a nezávislý bankovní systém je základem fungování ekonomiky a celé společnosti. Největší ruské banky jsou proto stále vlastněny ruským kapitálem a nejsou tak závislé na mateřských společnostech na Západě, které by je na základě politických rozhodnutí mohly poškodit. Celý bankovní systém je oddlužen s vysokou mírou rezerv proti nenadálým výkyvům světového hospodářství. Rusko jako stát má jedny z nejzdravějších financí na světě, když minimalizovalo roční deficity státního rozpočtu a s tím spojený státní dluh a vytvořilo si za poslední roky vysoké devizové rezervy uložené hlavně ve zlatě. Je tak v podstatě imunní proti zákazům obchodovat prostřednictvím západních měn.
Reakce na odstřižení od Swiftu
Západní politici opakovaně hrozí Rusku “katastrofou” na základě odstřižení země od Swiftu, což je hlavně mezinárodní platební systém. Ale v situaci, kdy Západ od Ruska mohutně nakupuje energie, hlavně ropu a plyn, by se takovým rozhodnutím “střelil do vlastní nohy”. Rusko by dodávky pozastavilo do té doby, než by byl nalezen způsob, jak mu za dodávky platit. O dalším zvýšení cen těchto komodit v reakci na takové problémy ani nemluvě. Pro domácí platby by odstřižení od Swiftu nemělo prakticky žádný význam. Pokud se týká karetních transakcí, Rusko zprovoznilo již před časem svůj vlastní a nezávislý systém MIR, aby tak zabránilo sankcím, které by se mohly týkat západních platebních systémů, jako jsou Visa či Eurocard/Mastercard.
Platební karta ruského systému MIR
Omezení přístupu na finanční trhy
Západní politici také rádi argumentují tím, že pokud omezí nebo dokonce zamezí přístupu Ruska k západním finančním trhům, ztíží mu to možnost si na těchto trzích půjčovat. I v tomto případě je to ale spíše “přání, které je otcem myšlenky”. Rusko si totiž na základě vybudované finanční stability půjčuje na těchto trzích již jen velmi málo. Bude to tedy opět ztráta spíše pro západní investory, kteří ztratí možnost výhodných investic s nadprůměrným výnosem. Rusko může totiž čerpat potřebné zdroje z obrovských devizových rezerv, které v uplynulých letech nashromáždilo a které má téměř výhradně ve zlatě, které může prodávat například spřátelené Číně, která také zvyšuje své rezervy v této komoditě.
Možné reakce Ruska
Rusko má na druhé straně možnost na západní sankce také odpovědět. Ať už zákazem západních investic do svého hospodářství, rozšířením seznamu zboží, které je zakázáno dovážet až po možnost např. uzavřít svůj civilní vzdušný prostor pro západní letadla. To by zasáhlo již tak koronavirovou krizí zdecimovaný sektor západních leteckých společností, protože by to razantně prodražilo zejména dálkové lety do Asie, které vedou většinou ruským vzdušným prostorem. Ať už budou vztahy mezi Ruskem a Západem eskalovat nebo se časem uklidní, jedno je dnes už jisté. Rusko, jako hrdá a samostatná země, z toho vyjde jen posíleno.
Rudolf Hruboň
