V posledních dnech jsme opět manipulováni ze strany mainstreamových médií záběry ze zásahů běloruských bezpečnostních složek proti demonstrantům. Je zdůrazňována brutalita zásahů a jejich údajné oběti. Liší se tyto zásahy od zákroků policie jinde ve světě?

Běloruský Majdan

V další postsovětské zemi se začal odehrávat již známý scénář tzv. “barevné revoluce”. Protestující neuznávající výsledky voleb a obviňující úřady z jejich manipulace. Samozřejmě bez jakýchkoliv konkrétních důkazů. Pokusy o zasahování tzv. západních demokracií do vnitřních záležitostí samostatné a suverénní země. Infiltrace agentů západních tajných služeb a pokusy o vyvolání další destabilizace situace v zemi s cílem převzetí moci a nastolení loutkové prozápadní vlády. To vše za podpory tzv. svobodných médií a západních “demokratických” politiků.

Pokrytecká kritika

Součástí scénáře převratu jsou taky pokusy o přesvědčení veřejného mínění v tzv. západních demokraciích o tom, že v Bělorusku probíhá “boj o demokracii a svobodu” proti “zlému diktátorovi”. K tomu slouží i vytváření dojmu o brutalitě tamější policie s cílem vyvolat soucit obyvatel západních zemí s “chudáky demonstranty”. Co na tom, že při podobných policejních zásazích v západních zemích ti samí kritici pokrytecky mlčeli. Vždyť v jejich zemích je dovoleno vše, co je jinde zapovězeno. Mrzačit demonstranty, zatýkat je a zastrašovat.

Foto: Repro YouTube.com

Dvojí metr

Je to jen signifikantní součást běžného přístupu tzv. “dvojího metru” při posuzování srovnatelných činů v tzv. “západních demokraciích”. Pokud něco špatného spáchá někdo, kdo není v oblibě režimu, je demonstrativně odsouzen a zatracen úřady, médii i politiky. Když něco srovnatelného spáchá oblíbenec režimu, všichni to ostentativně přechází mlčením a nebo to zdůvodní nutností “ochrany veřejného pořádku” a nebo “bojem proti nenávisti”. Přitom se političtí představitelé nezdráhají mluvit o právním státě a rovnosti před zákonem. Není lepšího příkladu pokrytectví zakódovaného přímo v “DNA” tzv. západních demokratických systémů.

Rudolf Hruboň