Voličské preference lidovců poklesly v posledních průzkumech veřejného mínění až ke 3%. Není tedy divu, že se strana chce před odchodem z Poslanecké sněmovny po příštích volbách a před poklesem jejího významu na české politické scéně zachránit spojenectvím s nějakou jinou, silnější stranou, jak o tom píše server iDnes.cz (viz ZDE).

Vždy na hranici vstupu do sněmovny

KDU-ČSL měla po počátečním nadšení voličů v 90. letech minulého století vždy problémy se dostat do Poslanecké sněmovny. V letech 2010-2013 dokonce lidovci ve sněmovně chyběli, když obdrželi ve volbách v roce 2010 pouze 4,39% hlasů. Ani výsledky v následujících volbách (6,78% v roce 2013 a 5,80% v roce 2017) nebyly přesvědčivé a v současné době jejich podpora klesla hluboko pod hranici vstupu do sněmovny až ke 3%.

Oportunismus jako hlavní politický program

Politika KDU-ČSL byla vždy oportunistická, tzn. v boji o přístup k moci a vliv na moc byli schopni se spojit jak s pravicí, která by jim ještě měla být blízko, tak s levicí (účast v koaliční vládě s ČSSD v letech 2002-2006). V rámci našeho poměrného volebního systému se jim tak bohužel dařilo být často “jazýčkem na vahách” a ovlivňovat z jejich jinak slabé pozice významná státní rozhodnutí, jako byl např. kontroverzní nákup letadel Casa za lidovecké ministryně obrany Vlasty Parkanové nebo odkup vepřína v Letech u Písku za lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana.

Konzervatismus u nás ztrácí podporu

Hlavní kmenoví voliči lidovců, na které vždy spoléhali, byli a jsou věřící. Těch však bylo u nás vždy málo (např. v porovnání s okolními státy) a stále jich ubývá. Kořeny této nedůvěry české společnosti ke katolické církvi sahají až k upálení Jana Husa a následnému období husitských válek. Tato skalní část voličů lidovcům tedy ubývá, protože tito voliči stárnou a vymírají. Jejich děti už jsou často ateisty a nebo nespojují svou víru s podporou lidovců.

Dalším tématem, kterým se lidovci chtějí profilovat, je podpora rodiny, což mají ve svém programu logicky i ostatní politické strany. K tomuto tématu se však staví velmi konzervativně, čímž si opět odrazují hlavně mladší voliče. Nic jiného, co by nenabízely i ostatní strany, však lidovci nabídnout nedokáží a proto se nelze divit jejich klesající podpoře mezi voliči.

Pokusy o spolupráci s jinými stranami tady již byly

Není to poprvé, co se KDU-ČSL snaží zachránit spojenectvím s jiným politickým subjektem. Např. v roce 2006 předsedové KDU-ČSL a ODS plánovali společné kandidátky do senátních voleb. Ale toho času lidovecká jednička Miroslav Kalousek s námluvami narazil u moravské části lidovců, kteří se obávali, že by se tradiční strana vedle silnější ODS rozpustila. Poslední pokus byl před parlamentními volbami v loňském roce, kdy se lidovci chtěli spojit s ještě slabším hnutím STAN. Ze spolupráce (koalici se společnými kandidátkami) nakonec sešlo a oba politické subjekty se s “odřenýma ušima” do sněmovny dostaly samostatně. Jak dopadne nejnovější pokus se teprve ukáže. ODS, jako v současné době hlavní opoziční síla vůči hnutí ANO, si může vybírat s kým bude případně spolupracovat a zájemců je a bude určitě více.

-rh-