Americký vojenský veterán Andrew Christian Marckesano, nadrotmistr zvláštní jednotky 82. výsadkové divize Armády Spojených států, spáchal sebevraždu před očima své ženy. Informuje o tom americká televize Fox News (viz ZDE).
Hrdina zahraničních misí
Marckesano byl šestkrát na misích v Afghánistánu a stejný počet misí vykonal v dalších rizikových oblastech. Nedávno se přestěhoval do Washingtonu, aby začal pracovat pro Pentagon. Přátelé, se kterými sloužil, porovnávali Marckesana s komiksovým superhrdinou Kapitánem Amerikou. Podle nich se mu nepodařilo vzpamatovat se z misí do Afghánistánu. Marckesano spáchal sebevraždu 6. července po návratu z večeře, kterou absolvoval se svým bývalým velitelem. Tato sebevražda se stala třicátou mezi bojovníky praporu 2-508. Voják byl ve svých 34 letech v aktivní službě a měl také medaili s názvem Stříbrná hvězda (americké vojenské vyznamenání za chrabrost v boji). S jeho smrtí přišly o otce tři malé děti.
Prohraná afghánská válka
Spojené státy zahájily vojenskou operaci v Afghánistánu v roce 2001. Důvodem se stalo poskytování útočišť pro bojovníky Al-Káidy ze strany hnutí Tálibán, kteří provedli teroristické útoky na Obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Vláda Tálibánu byla svržena a v Afghánistánu se k moci dostali politici loajální Washingtonu, s nimiž Tálibán vstoupil do ozbrojené konfrontace. V únoru tohoto roku po 18 letech nesmyslných bojů Spojené státy de facto přiznaly porážku, když podepsaly s Tálibánem “mírovou dohodu.” Ta především předpokládá stažení cizích jednotek z Afghánistánu a zahájení dialogu místních stran po dohodě o výměně vězňů.
Psychické problémy veteránů
Američtí vojenští veteráni čelí často po návratu do civilního života psychickým problémům. Trápí je vzpomínky na spoustu smrtí svých spolubojovníků a na druhé straně vraždy a válečné zločiny, kterých se byli nuceni pod vlajkou Spojených států dopouštět často na civilistech a nevinných obětech. Jedná se o podobné problémy, které měli američtí navrátilci z prohraných válek v minulosti, zejména z Vietnamu. Mnoho z nich se během vojenské služby stalo závislými na návykových látkách, aby dokázali provádět zvěrstva, kterých se dopouštěli. Nyní v civilu čelí často problémům při hledání práce a jsou frustrovaní z toho, že je spoluobčané neobdivují za jejich údajné “hrdinské” činy. Mnoho z nich proto volí raději ukončení jejich trápení sebevraždou.
Rudolf Hruboň