Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange nemůže být vydán do Spojených států, kde by čelil stíhání za špionáž a napadení vládních počítačů. Rozhodl o tom v pondělí britský ústřední trestní soud, uvedl list The Guardian (viz ZDE).

Záminkou je údajná špionáž

Žaloba tvrdí, že Assange měl prý pomáhat americkému analytikovi, vojákovi Bradleymu Manningovi, který si později změnil pohlaví a jméno na Chelsea, porušit zákon proti špionáži, když se zmocnil tajných informací. Manning získal řadu utajených dokumentů, které vedly mimo jiné k odhalení skutečnosti, že američtí vojáci v Iráku zabíjeli civilisty, a potvrzovaly existenci tajných základen CIA, kde se mučili zajatí lidé podezřelí z terorismu. Assange ale popírá, že se spojil s Manningem, aby spolu prolomili hesla k počítačům. Manning do nich měl přístup z titulu své funkce, a tudíž nebylo nutné prolamovat hesla. Manning byl již v USA za získání dokumentů a jejich předání WikiLeaks odsouzen.

Politicky motivované obvinění

Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest až 175 let vězení. Assangeovi advokáti namítají, že žaloba je politicky motivovaná a že ho v USA chtějí stíhat, protože zveřejnil utajené dokumenty, které ukazovaly, že se země dopouštěla válečných zločinů. Příznivci Assangeho, kteří v posledním týdnu demonstrovali proti jeho vydání, také zdůrazňují, že proces by byl útokem na svobodu tisku. Obhájci Assange se před soudem soustředili na to, aby ukázali, že server WikiLeaks hrál klíčovou roli při odhalení sporných amerických postupů ve válkách v Iráku a v Afghánistánu. Právě to pomohly prokázat dokumenty zveřejněné na WikiLeaks. Podle deníku The Guardian se dá čekat, že se žaloba proti verdiktu odvolá.

Zpracoval Rudolf Hruboň