Česká republika se připravuje na situaci, kdy by na území zamířila vlna přistěhovalců nadměrného rozsahu a zavádí zcela nový “Institut řízení v případě zvláštní situace.“ Uvádí se to v článku serveru Česká Justice (viz ZDE).

Reakce na migrační krizi

Institut by byl aktivován vždy pouze nařízením vlády a doplněn o další nástroje jako je například znovuzavedení kontrol na hranicích nebo o krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu. Týkal by se jak nelegálně příchozích cizinců, tak i těch, kteří by směřovali do jiných zemí. Vyplývá to z navrhované novely azylového zákona. Nově zaváděný institut je reakcí na přistěhovaleckou vlnu z Afriky a Asie v roce 2015. V různých podobách se o něm vede diskuse i v ostatních zemích Evropské unie, které čelí tlaku přistěhovalců ze třetích zemí, z nichž pouze část jsou lidé splňující podmínky Ženevské úmluvy pro přiznání azylu.

Úkol z Auditu národní bezpečnosti

Zavedení tohoto nového institutu je rovněž splněním jednoho z úkolů Auditu národní bezpečnosti z roku 2016. „Audit národní bezpečnosti definoval nutnost zavést dostatečně efektivní řízení o mezinárodní ochraně, a to včetně navazujícího soudního přezkumu, které by umožňovalo jasně oddělit ty, jež na ochranu nárok nemají, a to ve specifických situacích migrační vlny. Tento institut by byl aktivován nařízením vlády, a to právě v případech, kdy by bylo nutné reagovat na zvýšený příliv nelegální migrace. Půjde o další nástroj, který bude připraven pro řešení případné krizové situace spočívající ve zvýšeném počtu nelegálně příchozích nebo tranzitujících cizinců a doplnění dalších stávajících krizových institutů jako jsou jednotná registrační místa, znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích nebo typový plán Migrační vlna velkého rozsahu,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele azylového zákona.

Reakce na budoucí možnou krizi

Podle důvodové zprávy v současně platné právní úpravě chybí takováto adekvátní reakce na možnou budoucí krizovou situaci, kdy by „Česká republika mohla být vystavena extrémnímu tlaku přijetí většího počtu cizinců ze třetích zemí, přičemž někteří z nich by v České republice požádali o udělení mezinárodní ochrany“. Aktivace tohoto řízení v případě zvláštní situace by bezesporu měla dopady na státní rozpočet, popřípadě na ostatní veřejné rozpočty, které však v současné době nelze určit, protože tyto nároky budou odvislé od počtu osob, kterých by se řízení v případě zvláštní situace dotklo, uvádí se také v důvodové zprávě. Nárokované finanční prostředky by byly mimo jiné použity na bezplatné právní poradenství, tlumočení a zvýšené personální nároky v prvostupňovém i v eventuálním následném řízení s žadateli o azyl. Vzhledem ke zvláštní situaci institut řízení zjednodušuje a zrychluje při zachování mezinárodních závazků České republiky vůči žadatelům o azyl.

Rudolf Hruboň