30. dubna 1945 osvobodila sovětská vojska Ostravu. Do dějin vstoupila tato bitva jako Ostravská operace.

Tvrdý odpor Němců

Ostravská operace též Ostravsko-opavská operace (10. března – 5. května 1945) spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a průniku na území Československa. Při plánování útoku byly vzaty do úvahy i skutečnosti, že hlavní cíl – Ostrava – je velké průmyslové centrum s velkým významem pro poválečnou obnovu Československa, a mělo se zamezit výraznému poškození. Bylo též nutno počítat se silnou obranou Němců, kteří mohli využít pohraniční opevnění z předmnichovské republiky.

Průběh operace

Hlavní část operace začala 15. dubna 1945 v 10 hodin, po zhruba sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě vyrazila do útoku vojska 60. armády. Útočící vojska však narážela na pevnou obranu německých vojsk a utrpěla velké ztráty. Opavské obranné pásmo bylo prolomeno až ve dnech 20.–23. dubna. Dne 22. dubna osvobodila vojska 60. armády Opavu a tento úspěch umožnil sovětským a československým vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu.

Osvobození Ostravy

Za svítání 30. dubna překročily hlavní síly 38. armády řeku Odru v prostoru jižně od Svinova. V odpoledních hodinách zaútočily tanky 1. čs. tankové brigády do týlu Němců a rychlým postupem pronikly se sovětskou 128. gardovou střeleckou divizí do středu města Ostravy. Po 19. hodině se podařilo díky hrdinství ostravského občana Miloše Sýkory, který zneškodnil elektrické vedení k náložím na mostu přes řeku Ostravici, proniknout československým a sovětským jednotkám z Moravské do Slezské Ostravy. Německé jednotky byly tímto zaskočeny a buď byly likvidovány, nebo se daly na ústup. Ostrava byla prakticky ještě téhož dne osvobozena, čímž hlavní část Ostravsko-opavské operace skončila.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň