1. listopadu 1952 explodovala na atolu Eniwetok, který je součástí Marshallových ostrovů, první vodíková bomba na světě. Vážila 65 tun a korálový ostrov Elugelab, na kterém se výbuch uskutečnil, zmizel pod hladinou oceánu. Výbuch měl sílu 10 megatun TNT a na jeho místě zůstal pouze kráter hluboký 60 metrů s průměrem 2 km.

Další fáze zastrašování SSSR

Tímto výbuchem vstoupily jaderné závody ve zbrojení mezi USA a SSSR do další fáze. Poté co Sovětský svaz v roce 1949 vyzkoušel svou vlastní atomovou bombu a dohnal tak zpoždění za Spojenými státy, prezident Truman se s touto zprávou nemohl dlouho vyrovnat a nemohl jí uvěřit. Američanů se začaly zmocňovat obavy z jaderného napadení. Pentagon v tajné zprávě uvedl, že Sovětský svaz může vyrobit tolik atomových zbraní, aby mohl napadnout Spojené státy.

Ve Washingtonu jednala vláda o tom, jak si před Sověty zachovat náskok. Plánu fyzika Edwarda Tellera na sestrojení vodíkové pumy se náhle dostalo pozornosti. Vláda ho konzultovala s předními vědci, o návrhu jednala zvláštní komise a po vášnivých debatách byl její závěr takový, že spěchat s konstrukcí vodíkové pumy není vhodné, místo toho by bylo lepší urychlit produkci atomových zbraní. Tlak na Trumana ale dále rostl a nakonec se v lednu roku 1950 tomuto tlaku podvolil. Zdůvodnil to tím, že nelze riskovat takovou situaci, kdy by Sověti tuto zbraň měli a USA ne.

Závod o čas

Vědci v Los Alamos přešli na šestidenní pracovní týden, jako v době války. Závody o sestrojení superbomby byly zahájeny. Práce ale přesto postupovaly velmi pomalu. Někteří fyzici se totiž programu odmítli zúčastnit. Téměř rok po prezidentově rozhodnutí se vývoj vodíkové bomby nehýbal z místa. Tvůrce vodíkové bomby, fyzik Edward Teller, prosazoval myšlenku superbomby téměř deset let. Nyní se měla konečně naplnit a první test nové bomby s krycím jménem Mike měl proběhnout na podzim roku 1952, ale Tellerovi se to zdálo pozdě. Obvinil vedení Los Alamos z lehkovážného přístupu k přípravě testu Mike a odešel.

Test Mike

Brzy ráno 1. listopadu 1952 bylo veškeré osazenstvo pokusné atomové střelnice USA na tichomořském atolu Eniwetok uvedeno do stavu nejvyšší pohotovosti. Na ostrůvku Elugelab, ležícím v severní části okrouhlé laguny, bylo k pokusu připraveno fyzikálně technické zařízení, určené ke spuštění první masivní termonukleární jaderné reakce v dějinách lidstva.

Výsledky experimentu očekávali především fyzici. Získaná data měla být využita v návrzích konstrukce nového pokolení nukleárních zbraní, které by ničivou silou mnohonásobně překonávaly bomby využívající pouze energii štěpení atomů uranu nebo plutonia. Pokus však nedopadl podle předpokladů. Američtí jaderní fyzici se poněkud nedopočítali a exploze byla dvakrát silnější, než očekávali. Vytvořila několikakilometrový kráter a zamořila rozsáhlou oblast.

Zdroje: Wikipedia.org, Česká televize, iDnes.cz

Zpracoval Rudolf Hruboň