19. června 1953 byli ve Spojených státech z politických důvodů popraveni manželé Rosenbergovi. Stali se tehdy obětí jednoho z nejtemnějších období novodobých dějin USA.

Období McCarthismu

Během tohoto období byla vytvářena obvinění z podvratné činnosti nebo velezrady bez ohledu na důkazy. Termín pochází z období dějin USA zvané druhá Rudá panika, které se datuje mezi lety 1950 a 1956 a proslulo vysokou mírou politických represí proti americkým komunistům a cíleným šířením strachu mezi obyvateli.

Pojem byl poprvé užit k popsání antikomunistických tlaků republikánského senátora Josepha McCarthyho, který byl hlavní mediální tváří amerického antikomunismu od roku 1947 až do své smrti v roce 1957.

Mezi lety 1946 až 1956 byly provedeny dvě popravy z politických důvodů (manželé Rosenbergovi), nejméně 11 500 úředníků bylo propuštěno či odvoláno, přibližně 300 osob se vyskytlo na černých listinách Hollywoodu, několik desítek osob zvolilo exil, 67 cizinců bylo deportováno, 145 osob bylo zatčeno za komunistickou činnost, desítky osob byly odsouzeny za urážku Kongresu nebo křivé svědectví, FBI prověřila 2,3 milionů federálních úředníků a o 40 tisících z nich vedla záznam, FBI také prověřila spisy 13,5 milionů pracujících.

Celkově bylo několik milionů osob podezříváno z komunismu a byly o nich vedeny složky. Hlavními cíli podezření ze sympatizování s komunismem se staly státní a federální úředníci, lidé zaměstnaní v zábavním průmyslu, učitelé a odboroví předáci. Pro mnoho vyslýchaných znamenalo již pouhé podezření ztrátu zaměstnání a konec profesní kariéry.

Manželé Rosenbergovi

Poprvé se agenti FBI setkali s Rosenbergem 16. června 1950. Odvezli ho z domova na neformální pohovor (povolení k zatčení neměli) a snažili se z něj získat informace. Rosenberg ale vše popřel a na radu svého právníka odešel pryč. Zároveň se dozvěděl, že jeho švagr Greenglass byl zatčen a obviněn ze špionáže. Davidu Greenglassovi bylo tehdy přislíbeno, že bude souzen v New Yorku a proto začal proti Rosenbergovi vypovídat. 11. srpna byla zatčena Rosenbergova manželka Ethel.

Rosenbergovi vyšetřovatelé stále neměli dost důkazů, díky nimž by ho bylo možné úspěšně soudit, a proto mu do cely umístili policejního informátora Eugena Tartakowa. Tomu se podařilo s Rosenbergem navázat dobrý vztah a v rozhovorech z něj během půl roku získat spoustu informací. Ty byly později použity u soudu.

Soud s Juliem a Ethel Rosenbergovými začal 6. března 1951. Samotné soudní jednání předcházela řada problémů. Některé instituce (např. Atomová komise) totiž již předem požadovaly trest smrti, na což si státní zástupce Saypol písemně stěžoval na ministerstvu spravedlnosti.

Rosenberg popřel před soudem veškerá obvinění. Poté vypovídala Ethel, která zpochybnila výpověď svého bratra, Davida Greenglasse. Žalobě se přes opakovaná tvrzení, že údajnou špionáž financovala cizí mocnost nepodařilo prokázat, že by Rosenbergovi zradili. 29. března 1951 byli manželé Rosenbergovi porotou shledáni vinnými na základě zákona o špionáži z roku 1917 z toho, že předali cizí vládě informace týkající se národní bezpečnosti. 9. dubna vyhlásil soudce rozsudek, jímž byl pro oba manžele trest smrti.

Obhajoba následně podala odvolání, čímž byl výkon trestu odložen. Obvodní soud v New Yorku a Nejvyšší soud ve Washingtonu změnu rozsudku zamítly. Rozsudek byl soudcem Kaufmanem definitivně podepsán 21. listopadu 1952. Výkon trestu byl určen na druhý lednový týden roku 1953.

Začátkem roku 1953 se na americké i mezinárodní úrovni rozběhla na podporu manželů Rosenbergových kampaň. Významné osobnosti poukazovaly na nedostatečnost důkazů prokazujících jejich vinu. Přesto v únoru 1953 zamítl tehdejší prezident Dwight Eisenhower žádost obhajoby o milost.

Začátkem června oznámila obhajoba, že chce znovu obnovit soudní řízení z důvodů zjištění, že hlavní svědci obžaloby, manželé Greenglassovi, lhali. Přesto soudce Kaufman žádost zamítl. 16.června prezident Eisenhower odmítl udělení milosti pro E. Rosenbergovou.

Ještě 17. června zamítl obvodní soud žádost o znovuobnovení procesu; soud totiž rozhodoval podle zákona o špionáži z roku 1917, který však byl nahrazen zákonem o atomové energii v roce 1946. Podle něj může být trest smrti vynesen pouze jedná-li se o úmyslné poškození USA. 19. června, v den popravy o tomto faktu jednal Nejvyšší soud, který námitku v hlasování zamítl, protože údajná špionážní činnost měla probíhat před vydáním nového zákona.

Ve dvě hodiny odpoledne 19. června zamítl prezident Eisenhower druhou žádost o milost. Julius Rosenberg byl přiveden k elektrickému křeslu a ve 20.08 hodin konstatoval lékař smrt. Ethel Rosenbergová zemřela deset minut po svém manželovi. Proti procesu a odsouzení k smrti podporovaném americkou vládou protestovala část americké i mezinárodní veřejnosti. Mezi protestujícími byli např. nositel Nobelovy ceny vědec Albert Einstein či malíř Pablo Picasso.

Období politických procesů, studená válka

Období McCarthismu se časově krylo s obdobím, kdy probíhaly politicky motivované procesy také v mnohých zemích tzv. východního bloku. Na obou stranách tzv. železné opony se tehdy dostaly k moci ty nejhorší politické síly, kterým nešlo vůbec o blaho svých států a spoluobčanů, ale pouze a jen o osobní a skupinové zájmy vládních elit, kterých byly součástí.

Období politických procesů v 50.letech bylo jedním z prvních výsledků začínající tzv. studené války, v rámci které se snažily západní státy a zejména USA o zničení Sovětského svazu a jeho spřátelených zemí. Konec studené války byl formálně ohlášen v roce 1991 po období prozápadních převratů v bývalých východoevropských zemích a rozpadu Sovětského svazu. V posledních letech Západ obnovil studenou válku tentokrát s cílem zničení Ruska.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň