4. srpna 1964 měly dle tehdejšího tvrzení USA zaútočit lodě Vietnamské demokratické republiky (Severní Vietnam) bez příčiny na americká plavidla v mezinárodních vodách Tonkinského zálivu. Až po 41 letech se ukázalo, že to nebyla pravda.

Tonkinský incident

Incident v Tonkinském zálivu je název pro dvě vojenská střetnutí (jedno z nich nebylo potvrzené) mezi Spojenými státy a Severním Vietnamem ve vodách Tonkinského zálivu. 2. srpna 1964 se americký torpédoborec USS Maddox zapletl do přestřelky se třemi hlídkujícími severovietnamskými torpédovými čluny, přičemž jeden byl potopen a jeden těžce poškozen. Do střetnutí zasáhly i čtyři letouny F-8 Crusader amerického námořnictva, přičemž jeden z nich byl lehce poškozen. Při incidentu zemřeli 4 severovietnamští námořníci a 6 jich bylo zraněno. Na americké straně nebyly žádné ztráty. Druhý střet se měl odehrát o dva dny později 4. srpna, kdy měly údajně severovietnamské lodi bez příčiny zaútočit na americká plavidla v mezinárodních vodách Tonkinského zálivu.

Fotografie z USS Maddox ze 2. srpna 1964 zachycuje tři severovietnamské torpédové čluny pod palbou; Foto: US Navy / Wikimedia Commons

Pravda po 41 letech

Až v roce 2005, kdy došlo k odtajnění materiálů amerického Národního bezpečnostního úřadu, vyšlo najevo, že střet se velmi pravděpodobně vůbec neodehrál a severovietnamské námořnictvo 4. srpna na americké lodě nezaútočilo. Ve zprávě je doslova uvedeno: “Není to tak, že by se tu noc odehrál jiný příběh; v tu noc neproběhl žádný útok. … Po pravdě, hanojské námořnictvo tu noc nepodniklo nic, ale zabývalo se záchranou dvou člunů poškozených 2. srpna.” Tehdejší americký prezident Lyndon Johnson údajně v roce 1965 v soukromí přiznal pochybení, když prohlásil, že „pokud ví, tak námořnictvo střílelo na velryby“.

Záminka pro válku

Zatímco první incident americký prezident Lyndon B. Johnson odsoudil a varoval Severní Vietnam před nevyvolanými útoky, druhý falešný střet měl za následek schválení Rezoluce o Tonkinském zálivu, která se stala právním podkladem pro zapojení USA do nevyhlášené války proti Severnímu Vietnamu a zároveň dala americkému prezidentovi plnou moc asistovat kdekoliv v Jihovýchodní Asii v boji proti „komunistické agresi“.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň