Stalo se to v sobotu 20. února 1971. Všechny americké televizní a rozhlasové stanice přerušily na více než 40 minut vysílání kvůli mimořádné a naléhavé zprávě. Zdálo se, že vypukla jaderná válka.

Varovný systém

Spojené státy poté, co rozpoutaly po 2. světové válce závody ve zbrojení s tehdejším Sovětským svazem, který rychle Američany dohnal, se začaly obávat napadení ze strany SSSR. V roce 1951 tak byl v USA vytvořen varovný systém Conelrad, využívajícího pro varování občanů stávající rozhlasové a televizní stanice. Systém byl navržen tak, aby v případě naléhavé situace rychle vypnul klasické vysílání, a začal namísto něj vysílat informace o civilní obraně. V případě celonárodní krizové situace měl tento systém vyslat výstrahu z Národního výstražného centra (NVC), umístěného hluboko uvnitř hory Čejen (Cheyenne Mountain) v Colorado Springs. Jakmile byl výstražný systém jednou aktivován, mohl americký prezident do 10 minut promluvit k celému národu.

Nejde o cvičení

Systém se testoval každou sobotu. Ale v onu únorovou sobotu roku 1971 se něco změnilo. Ze speciálního dálnopisu, jímž byla pro tento účel vybavena každá rozhlasová a televizní stanice v zemi, totiž vypadla skutečná, nikoli zkušební zpráva. „Ověřovatel zprávy: příšernost, příšernost,“ stálo v dálnopisu. „Toto je oznámení o mimořádné situaci, vydané prezidentem. Okamžitě přerušte normální vysílání.“ Slovo „příšernost“ odpovídalo dennímu kódu zaslanému redakcím a určenému pro skutečné výstrahy. Jeho použití v dálnopisu tedy znamenalo jediné: nejde o cvičení, je to opravdová krize. Provozovatelé vysílání začali okamžitě jednat podle nacvičeného manuálu. Přerušili normální program a pustili do éteru speciální, federálně připravenou zprávu sdělující divákům a posluchačům, že program byl přerušen na žádost vlády a ať zůstanou u svých přijímačů.

Diletantská chyba

Jakkoli bylo toto oznámení namluveno klidným hlasem, lidí se přesto zmocnila panika. Zatímco se někteří choulili u přijímačů v obavách z nejhoršího, jiní bombardovali vysílací stanice dotazy, co se děje. Nedostávalo se jim ale odpovědí, protože ani stanice nic nevěděly. Zmatené úřady se mezitím snažily zjistit, o co jde. Pracovníci NVC si sice uvědomili omyl a snažili se poplach odvolat, jenže nastal další zkrat: k ukončení mimořádného vysílání bylo třeba vyslat opět speciální kód a nikdo v centru nemohl najít ten správný. Až po více než 40 minutách od prvního varování konečně úřad civilní obrany odeslal zprávu se správným heslem – znělo „impish“, tedy něco jako „rošťák“. V televizích a rádiích naskočil normální program a lidé si oddechli. Jak vůbec mohlo k takovému lapsu dojít? Vyšetřování odhalilo obyčejnou lidskou chybu. Pracovník v hoře Čejen prostě vložil do dálnopisu špatnou děrnou pásku, jež namísto zkušebního ohlašovala reálný poplach.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň