Jedinou zemí, která se opakovaně otočila k Evropské unii zády, je Norsko. Poslední ne řeklo v referendu, které se konalo 28. listopadu 1994, před tím to bylo v roce 1972.

Trvalý odpor proti vstupu do EU

Norské členství v EU není aktuální, občané se v minulosti dvakrát vyslovili proti členství Norska v EU (53,6 % hlasů proti v referendu v roce 1972 a 52,3 % hlasů proti v roce 1994). V posledních letech se počet odpůrců vstupu země do EU ustálil okolo 70 %. Současná vládní koalice tento většinový názor respektuje, snaží se však vůči EU vystupovat aktivněji a zasahovat podle možností již do fáze přípravy rozhodnutí Norsko ovlivňujících. Zdůrazňuje potřebu prosazování norských zájmů v EU a další prohloubení spolupráce s EU v rámci Evropského hospodářského prostoru a v oblasti zahraniční politiky.

Proč Norové netouží být součástí jednotné Evropy?

Norsko je jednou z nejbohatších zemí na světě, především díky svému nerostnému bohatství a Norové se prostě o ně nechtějí dělit s ostatními evropskými státy. Bojí se, že by vstupem do unie přišli o kontrolu nad svými přírodními zdroji. Jedná se především o ryby. Norové si také chtějí udržet kontrolu nad ložisky ropy v Severním moři a bohatými zdroji vodní elektřiny. Mnozí v Norsku se rovněž obávají, že by země vstupem do EU ztratila svoji dotační politiku pro kraje a zemědělství. Norsko tak společně s Lichtenštejnskem, Švýcarskem a Islandem zůstávají stát vně Evropské unie.

Zdroje: Rozhlas.cz, Businessinfo.cz

Zpracoval Rudolf Hruboň