Exministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg v příspěvku na blogu Aktuálně.cz prozkoumal historii konfliktu v Náhorním Karabachu, která pochází z dob stalinovské územní politiky. Jejím důsledkem však bylo zhoršení situace i v jiných republikách bývalého SSSR.

Necitlivá Stalinova národnostní politika

Schwarzenberg odkazuje na knihu rakouského socialistického státníka a myslitele doktora Karla Rennera o národnostních problémech, která, prý, měla velký vliv na Josifa Vissarionoviče Stalina, když pracoval na sovětské ústavě, protože Sovětský svaz byl mnohonárodnostní stát podobně jako staré Rakousko. Schwarzenberg však poukázal na dvě důležité změny, které jsou ve sporu s knihou rakouského myslitele a které byly zakotveny v sovětské ústavě. „Za prvé, zakotvil v sovětské ústavě princip demokratického centralismu, čili že nejvyšší špičky strany rozhodovaly o všem a všude, a za druhé, umístil do každé svazové republiky jednu menšinu, aby měl páku, jak původní obyvatelstvo vydírat či na ně zatlačit,”  napsal bývalý ministr zahraničí a spoluzakladatel strany TOP 09 s tím, že Stalin tak prý záměrně poštval národy proti sobě.

Jedním z důsledků je konflikt o Náhorní Karabach

Podle něj se právě to stalo příčinou konfliktu v Náhorním Karabachu, který patří na území Ázerbájdžánu, ale je převážně osídlen Armény. „Ovšem v osmdesátých letech došlo v Ázerbájdžánu k pogromu vůči Arménům a tudíž, když se Sovětský svaz rozpadl a Azerové a Arméni se osvobodili ze sovětského jha, Arméni se snažili také osvobodit od azerského útlaku a založili samostatnou a dodnes mezinárodně neuznanou republiku Náhorní Karabach,“ popsal a dodal, že mezinárodní společenství vycházelo ze zásady, že při rozpadu Sovětského svazu, tak jako posléze v Jugoslávii, se uznávají bývalé svazové republiky jako budoucí státy a jejich hranice se nemají měnit. Schwarzenberg uzavírá svůj text prohlášením o právu na sebeurčení a podotýká, že Náhorní Karabach jako „území se složitou historií obývané Armény, pak má plné právo na samostatnost, a tedy nebýt součástí Ázerbájdžánu, kde na nich bylo spácháno už několik pogromů“. Spoluobčany pak vyzývá, aby se postavili na stranu utlačovaných.

V případě Krymu a Donbasu je to jiné, tvrdí kníže

Prohlášení bývalého ministra zahraničí o právu národů na sebeurčení je však v rozporu s jeho pohledem na zostření situace na území bývalé Ukrajinské sovětské socialistické republiky (Ukrajinská SSR). Ruský postup na Krymu Karel Schwarzenberg opakované přirovnává k obsazení československého pohraničí Hitlerem nebo k jeho následnému útoku na Polsko. „Ve všech těchto případech padá stejný argument – a to údajná nutnost chránit své občany na cizím území,“ uvedl v jednom z rozhovorů. V roce 2014 v rozhovoru pro MF DNES Moskvu dokonce připodobnil k Otesánkovi ze Švankmajerova filmu, který chce víc a víc a víc, když je krmen. Politik rovněž hodně kritizoval loňskou cestu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do Doněcké lidové republiky.

Historie Krymu v rámci Ukrajiny

V rámci Sovětského svazu (SSSR) byl Krym součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR). Dne 19. února 1954 byl Krym z iniciativy sovětského vůdce Nikity Chruščova vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — sjednocení Záporožské Siče a Ruského carství roku 1654. Krym se stal opět součástí Ruska v březnu 2014 po referendu, v němž obyvatelé poloostrova využili svého práva na sebeurčení v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem. Drtivá většina občanů Krymu a Sevastopolu (96,77 %) v něm tehdy kladně hlasovala pro připojení poloostrova k Rusku. Krymské úřady dané referendum uspořádaly po státním převratu na Ukrajině, když z Kyjeva na poloostrov vyjely vlaky s ozbrojenými nacionalisty.

Historie Donbasu v rámci Ukrajiny

Doněcko-Krivorožská sovětská republika vznikla v únoru 1918 jako autonomie v rámci RSFSR. Již o měsíc později však bylo území republiky převedeno pod Ukrajinskou sovětskou republiku. Podle doktora historických věd Olega Nazarova bylo toto rozhodnutí odůvodněno vůlí bolševiků přidat převážně rolnické Ukrajině dělnickou třídu, která byla bohatá na průmyslové oblasti Donbasu. Ruský prezident Vladimir Putin ve svém vystoupení na meziregionálním fóru Všeruské lidové fronty v roce 2016 toto rozhodnutí sovětské vlády kritizoval. „Hranice byly stanoveny zcela libovolně a ne vždy rozumně. Například Donbas byl převezen na Ukrajinu. Pod jakou záminkou: zvýšení procenta proletariátu na Ukrajině, aby tam byla větší sociální podpora. To je nějaký nesmysl,“ řekl Putin. Po Krymu svou nezávislost na Kyjevě vyhlásili proto i na Donbasu. Na jaře roku 2014 zahájily ukrajinské orgány proti povstalcům vojenskou operaci. Podle posledních údajů OSN se obětí tohoto více než pětiletého konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí.

Zpracoval Rudolf Hruboň