Členské státy NATO a Evropské unie tlačí na Ukrajinu, aby lépe sledovala zbraně, které zemi posílají pro boj s ruskou armádou. Obávají se totiž, že se zbraně dostanou zpět do Evropy skrz pašeráky na černý trh. Upozorňuje na to deník The Financial Times (viz ZDE).
Bez kontroly
Od začátku ruské vojenské operace na Ukrajině už poslal Západ Ukrajině zbraně v hodnotě vyšší než 10 miliard dolarů. A to od armádních vozidel přes ruční raketové zbraně až po velké množství munice. Zdroj listu Financial Times tvrdí, že prý ukrajinská vláda chystá lepší monitorovací systém na sledování evropských zbraní. S Kyjevem tento systém diskutují právě západní země, které větší kontrolu požadují. „Zbraně se vozí na jih Polska. Převezou se na hranici, rozdělí se mezi dodávky, kamiony, někdy soukromá auta. Od té chvíle nevíme, kde se zbraně přesně nacházejí a nemáme ponětí, kam míří, ani jestli zůstávají na Ukrajině,“ řekl listu nejmenovaný západní politik.
Závažný problém
Problém to ale může být skutečně velký. Upozorňují na něj tajné služby i policejní organizace několik měsíců. Na Ukrajinu se totiž dostává mnoho sofistikovaných zbraní. Koupit ilegálně ruční zbraň nebylo i před válkou na Ukrajině žádným problémem. Obavy potvrzuje i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. „Máme nějaké náznaky o provozu, víme, kolik zbraní je na Ukrajině a samozřejmě, že ne vždy jsou všechny v dobrých rukou,“ řekla Johanssonová v pondělí v Praze, kde se o věci jednalo.
Prý “ruská propaganda”
Kyjev na zprávy o obavách Evropy z pašování zbraní z Ukrajiny zpět na Západ reagoval s tím, že jde prý o “ruskou propagandu.” „Všechny zbraně budou pečlivě spočítány a odeslány na frontu,“ tvrdí podle deníku Le Figaro poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Evropa se obává scénáře z války v Jugoslávii, kdy byl právě obchod se zbraněmi organizován ve prospěch organizovaného zločinu. Zbraně z bývalé Jugoslávie skončily také v rukou džihádistů, kteří v posledních letech zasáhli západní Evropu, například při útocích v Paříži 13. listopadu 2015.
Zpracoval Rudolf Hruboň
