Zahraniční obchod v dubnu skončil deficitem 28.4 miliardy korun, což je meziročně o 48 miliard korun horší výsledek. Vliv na to měly především vyšší ceny ropy a zemního plynu. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Dovoz z Ruska láme rekordy

Nová čísla o českém zahraničním obchodu ukazují, jak velký problém stávající ceny energií jsou a jak velký dopad mají na českou ekonomiku. A částky, které Česko posílá do Ruska, rostou. V dubnu dosáhl dovoz ze země, která kvůli vojenské operaci na Ukrajině čelí obchodním sankcím, rekordních 33 miliard korun. Druhé nejvyšší číslo padlo jen o měsíc dříve, v březnu, a to 26 miliard. Před rokem bylo Rusko až 12. největším dovozcem do Česka, nyní je po Německu, Číně a Polsku už čtvrté.

Závislost na Moskvě roste

Zatímco dovoz drobného zboží z Ruska se po vypuknutí války 24. února téměř zastavil, import plynu i ropy ve finančním vyjádření rychle roste. U zemního plynu zesílil i kvůli současné snaze co nejvíce naplnit zásobníky. U ropy paradoxně roste podíl té ruské navzdory tomu, že spotřeba v Česku klesla. V dubnu se dovezlo meziročně o polovinu ruské ropy víc, naopak o polovinu klesly dovozy z Kazachstánu a z Ázerbájdžánu. Česko tak svou energetickou závislost na Rusku navzdory proklamacím zvyšuje.

Zlepšení ekonomiky nepřichází

Zahraniční obchod byl dlouhodobě přebytkový, propad do stále hlubšího záporu ve výsledku potáhne dolů i českou ekonomiku. Ta je v současnosti v kleštích zdražujících energií a nedostatku dílů pro výrobu aut. Ani jeden z těchto jevů se v dalších měsících nejspíš nezlepší a schodky českého zahraničního obchodu mohou pokračovat delší dobu. Neznámou je i to, jak dlouho podniky udrží na uzdě mzdy, které rostou pomaleji než životní náklady zaměstnanců.

Zpracoval Rudolf Hruboň