Zkáza amerického raketoplánu Columbia 1. února 2003 předznamenala konec drahé a nespolehlivé technologie raketoplánů. Jejich poslední let se uskutečnil v roce 2011. Od té doby jsou Spojené státy odkázány při dopravě lidí na oběžnou dráhu na ruské kosmické lodě Sojuz.

Nejstarší z raketoplánů

Program raketoplánů byl oficiálně zahájen 5. ledna 1972, kdy prezident Richard Nixon oznámil, že NASA byla pověřena vyvinout mnohonásobně použitelný dopravní prostředek pro lety ze Země na oběžnou dráhu a zpět. Kromě raketoplánu bylo v plánu vyvinout též navazující systém meziorbitálních tahačů a případně i prostředků pro kyvadlovou dopravu k Měsíci a zpět. Tyto navazující projekty, tvořící komplex prostředků označovaných STS však nikdy nebyly realizovány. Značné kompromisy proti původním návrhům NASA, které předpokládaly plně mnohonásobně použitelný systém, byly učiněny na základě požadavků ministerstva obrany USA. Projekt se v úvodní fázi několikrát měnil a konečná realizace se dostávala do skluzu zejména pro rozpočtové problémy. Columbia byl první raketoplán NASA vypuštěný na oběžnou dráhu. Jeho první mise trvala od 12. dubna do 14. dubna 1981. Od té doby až do její zkázy absolvovala Columbia celkem 28 letů.

Úspory, které se nedostavily

Jedním z důvodů vzniku programu vývoje raketoplánů byla snaha o úsporu vysokých nákladů spojených s vypouštěním klasických kosmických lodí, u kterých docházelo v rámci letu k postupnému zničení většiny částí jak rakety, tak vlastní kosmické lodě. Úspory z opakovaného použití raketoplánu však byly převýšeny podstatně vyššími náklady na konstrukci a údržbu raketoplánů. Nakonec se ukázalo, že technologie raketoplánů byla na svou dobu natolik složitá, že se jí nepodařilo udržet v bezpečně použitelném stavu, na základě čehož došlo k haváriím raketoplánů. První vybuchl při startu raketoplán Challenger v roce 1986, druhá byla zničena Columbia při návratu na zem v roce 2003.

Havárie

Ráno 1. února 2003 vstoupil raketoplán do atmosféry po šestnáctidenní vědecké misi. NASA ztratila s raketoplánem kontakt okolo 9 hodin, pouze několik minut před přistáním plánovaným na 9:16 na Kennedyho vesmírném středisku. Podle záběrů z povrchu se Columbia rozpadla nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/s. Všichni astronauti na palubě zahynuli. V měsících následujících po tragédii zjistili inženýři NASA, že během startu se z externí palivové nádrže odtrhl kousek hmoty a narazil do křídla raketoplánu, do kterého udělal díru. Při sestupu do atmosféry se do poškozeného křídla dostal horký vzduch, který narušil jeho strukturu a způsobil rozpad raketoplánu.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň